Umělá inteligence se brzy může stát poradcem v našich vztazích. Naznačuje to nový výzkum expertů ze dvou univerzit – Kalifornské a Západoontarijské, popsaný v magazínu PNAS.

Výzkumníci vytvořili strojové učení, které analyzovalo šance víc než 11 tisíc párů na úspěšný vztah. Z dat vyplynulo, že hlavním ukazatelem úspěšnosti vztahu je to, že partnerovi, či partnerce záleží na vztahu. Není to však jediný ukazatel.

Uspět může i sebestředný melancholik, ale...

Snad všichni se na počátku nového vztahu ptáme, zda to bude vztah šťastný a úspěšný. Tým pod vedením psychologů Samanthy Joelové a Paula Eastwicka se rozhodl najít odpověď v datech.

Výzkumníci vzali 43 balíčků sociologických dat, v nichž tisíce párů hodnotily své prožitky. Potom strojové učení pověřili analýzou nejvýznamnějších faktorů pro dobrý vztah.

Na konci vyplynuly tři. Na prvním místě stálo, že partner bere vztah vážně. Následovalo měřítko, zda partner vás dokáže ocenit a sexuálně uspokojit. Tyto faktory v součtu tvoří optimální recept na šťastný vztah.

Nejsou to však jediné ingredience vztahu. Důležité pro vztah je i to, zda jsou lidé spokojeni se svým životem, zda jsou náchylní k depresím, anebo jestli jsou samotářští.

Data nicméně naznačila, že i depresivní a egocentrické jedinci mají šanci na úspěšný vztah, pokud o něj pečují.

Následující mapa ukazuje váhu deseti ukazatelů úspěšnosti nebo neúspěšnost vztahu: Partnerovo vnímání závazku, intimita, ocenění, sexuální uspokojení, láska, vnímání partnerových reakcí, konflikt, vnímání partnerova uspokojení, investice (do vztahu), důvěra.

zdroj: University of Western Ontario

Druhá mapa znázorňuje váhu individuálních rozdílů pro úspěch či neúspěch vztahu: Spokojenost se životem, deprese, negativistický přístup, úzkostlivý dohled, vyhýbání se dohledu, úzkost, pozitivní přístup, souhlas s partnerem, věk, úcta k sobě samému.

zdroj: University of Western Ontario

Psycholožka Joelová upozornila, že faktory zaměřené na vztah byly v předpovědích úspěchu vztahu dvakrát až třikrát významnější než individuální rozdíly. „Myslím, že to odpovídá naší intuici. Překvapivé ale je, že jakmile máte data o vztazích pohromadě, individuality začnou zapadat do pozadí,“ řekla Joelová. 

Paul Eastwick, spolupracovník Joelové, to doplnil poznámkou: „Nezáleží na tom, kdo jsem, když jsem s tebou.“

Je pozoruhodné, že pro šťastný vztah jsou z individuálních vlastností významnější spíše negativní než pozitivní projevy. Jinými slovy, ve vztahu nezávisí ani tolik na tom, zda býváte občas příjemný sympaťák, pokud jste občas také chorobný žárlivec a k tomu máte deprese.

Negativní rysy jsou podle analýzy významnější (pro neúspěch) než ty pozitivní (pro úspěch). Jinými slovy, pro úspěch ve vztahu je důležitější tlumit své temné stránky než upozorňovat na ty světlejší.

Dostaneme vztahové aplikace?

Nebude tato metodika inspirovat byznys? Nepovede k mobilní aplikaci, která na základě dotazníků ohodnotí vaše šance na úspěch ve vztahu?

Kdoví, co by to udělalo s randěním. Možná to však brzy zjistíme – a hodilo by se to koneckonců i vědě. Čím větší počet lidí bude takové algoritmy pomocí strojového učení studovat, tím přesnější budou. Časem se nám tak rovnice šťastného vztahu může zpřesňovat.