Žijeme v éře selfíček zahlcujících sociálních sítě. Někteří jedinci je dokonce upravují tak, aby odpovídaly tomu, jak sami sebe vidí.

A jak se vidíme? Leccos o tom vypověděla studie psychologů z Bangorské univerzity ve Walesu. Naznačila, že naše představy o vlastním vzhledu jsou klamné a že si vlastně o sobě lžeme.

Ze studie publikované v žurnálu Psychological Science vyplývá, že představu o sobě si dokreslujeme podle vlastní osobnosti.

Sestavte si mentální autoportrét

Tým doktorky Lary Maisterové ve studii použil metodu vizualizace mentálních autoportrétů. Požádal skupinu účastníků, aby ze dvojice náhodných obrázků cizích tváří vybrali tu, která je blíž jejich vlastní tváři.

Tento postup se opakoval několiksetkrát. Nakonec výzkumníci pomocí počítačové techniky, využívané psychology k vizualizaci obrazů z lidské mysli, zprůměrovali všechny obrázky, které účastníci experimentu označili jako ty, které se jim podobají. Výsledkem byla vizualizace „mentálních selfie“.

Výzkumníci je srovnali s tím, jak skutečně vypadají samotní účastníci. Při tom se ukázalo, že mezi reálnou podobiznou a tím, jak se ve své hlavě lidé vidí, existuje rozpor. Jeho míra záležela na osobnostech jednotlivých účastníků studie.

Profesor Manos Tsakiris, který se na studii podílel, časopisu Medical Press řekl: „Když vidíme novou tvář, během zlomku sekundy si o ní vytvoříme dojem na základě toho, co vidíme. A ať je správný, nebo mylný, ovlivňuje náš názor na osobnost člověka. Podobným, ale obráceným způsobem jsme nyní prokázali, že naše dojmy o vlastní povaze ovlivňují to, jak se vidíme ve vlastních očích.“

„Pokud například člověk věřil, že je extrovert, představoval si vlastní tvář víc sebevědomou, než je ta, která se jeví ostatním lidem,“ dodala o výsledcích výzkumu doktorka Maisterová.

Pomůže to anorektikům?

Stejný postup výzkumníci poté použili také k tomu, aby zjistili, jaké mají lidé představy o svém těle. A opět se ukázalo, že jsou nerealistické. Spíš, než vlastními smysly byly výsledky ovlivněny postojem účastníků ke svému vzhledu.

Lidé, kteří na své tělo měli negativní pohled, si například často představovali sami sebe jako jedince s rozměrnější postavou, než jakou skutečně mají.

Ve studii vědci píší, že její závěry nejsou pozoruhodné jen z hlediska poznání o zkresleném vnímání světa. Mohou vést ke zkvalitnění psychologické péče, třeba o lidi s poruchou příjmu potravy. Anorektici se vnímají jako tlustší bytosti, než jakými jsou.

Postup zkoumání mentálního obrazu sebe sama by v klinické praxi mohl pomoci posoudit, jak se daří léčba anorektiků. V době, kdy jsou kvůli „dokonalým“ snímkům na sociálních sítích značně posunuté představy o tom, co je „normální“ vzhled, je účinná péče potřebná víc než kdykoliv dříve.