I. Od myšlenky k publikaci: Verneův zrod hlubinné trilogie

Jules Verne již v roce 1865 získal nápad na příběh o mořské výpravě s futuristickou technologií – spoluautor George Sand mu tehdy napsal, že ho povede "do hlubin moře". Po setkání s modelem Plongeura se jeho plány začaly konkretizovat. Román vycházel postupně v časopise Magasin d'Éducation et de récréation (1869–1870), načež v roce 1871 vyšla knihou s 111 ilustracemi od Alphonse de Neuville a Édouarda Riou. 

Politický kontext odstraněný z původního návrhu

Verne v původním rukopisu definoval postavu Nema jako polského aristokrata, spojeného s lednovým povstáním z roku 1863 proti Rusku. Tento konflikt formoval jeho tragický motiv – utrpěl ztrátu rodiny rukou impéria. Název "Nemo" tedy nesl prvek odporu. Vydavatel Hetzel však tento motiv odstranil, aby neztratil ruské publikum. 

II. Fakta, která zaujatého čtenáře překvapí

1. Námořničtí odborníci v knize existují – záměrná vědecká vhlednost, která knihy dodává věrohodnost. Aronnax se setkává s lidmi, kteří na Zemi skutečně zkoumali oceány. 

2. Pojem "dvacet tisíc mil" není hloubka, ale délka plavby – celý cestopis provázený vzdálenostmi. 

3. Nemo je záhadný – není popsán věkem, ale má bradu a vystupuje jako muž mezi 35–50 lety. Je opatřen vysoce kulturním vybavením a hlubokým rozhorlením vůči útlakům tato dualita dává jeho postavě psychologickou hloubku.

4. Technologický zázrak 19. století – elektrický pohon, destilační zařízení na vodu a futuristická výbava: ventilace, akustický systém i umělecké interiéry… Verne opravdu posunul hranice možné konstrukce.

III. Třídy a překlady – co čtenář ztratil

Anglický svět byl formován Mercierovou úpravou z roku 1872. Kvůli politické korektnosti z ní zmizely všechny Nemiánské pasáže s polskou minulostí. Navíc překladatel neporozuměl některým technickým výrazům nebo přeložil slovo scaphandre jako "cork-jacket". Výsledkem je ztráta částí autorovy vize, které se v 21. století dorovnávaly novými překlady.

IV. Vliv na moderní vědu a kulturu

Verne inspiroval svět:

• Simon Lake, konstruktér ponorek, řekl: "Verne byl v jistém smyslu mým ředitelem" 

• Jacques Cousteau označil knihu za "loď bible" – základ pro oceánografii

• Igor Sikorsky a spoluzakladatel kosmonautiky Konstantin Tsiolkovsky vzpomínali na mládí inspirované Vernem

• Edwin Hubble uvedl, že Verne mu pomohl utéct od práv k zákonům o vesmír a objevit fyziku a astronomie.

Kultura avantgarda, surrealisti jako Rimbaud či Cocteau čerpali z Verneova mystéria. A moderní steampunk, sci‑fi i komiksová anime jako Nadia: The Secret of Blue Water staví přímo na verneovské inspiraci. 

V. Proč Dvacet tisíc mil pod mořem překonává čas

1. Technologická preciznost – Verne sledoval pokrok, studoval dění kolem sebe, inspiroval se přelomovými stroji – Plongeur, první reálné potápěčské obleky, vědecká libra řek…  

2. Psychologická hloubka – Nemo není zlý pirát, ale zlomený idealista – prosazující se vůči impériím, ale zároveň zachraňující utlačované. Tato dualita je oslabována v úpravě Mercier, ale přetrvává v originální francouzštině. 

3. Ekologické podhoubí – Narativ o boji proti průmyslovému přetěžování planety rezonuje s dnešními ekologickými hnutími, Nemo je přičten jako první ekologický protestník. 

4. Výpověď o dobrodružství – dobrodružné čtení, oceánské ticho, mýtické hloubky – Verne spojil vědeckou přesnost s pohádkovou fantazií. To ale nebylo fantasy – šlo o pokrok, který čtenář mohl považovat za reálný. 

Závěr

Dvacet tisíc mil pod mořem není jen příběžný román, ale technologicko-kulturní monument. Pojednává o exotických dobrodružstvích, technologických snech i politických konfliktech. Verne tehdy stanovil nový standard vědecké fikce, který inspiroval vědu i fantazii.

Kvůli cenzuře ztratil kapitán Nemo část svého příběhu. Název dovolil Verneovi zkonstruovat vědecký mozaikový příběh – a my dnes čteme pohádku i nauku zároveň.