Jak se liší krev lidí, kteří žijí víc než 100 let?
12. 8. 2025 – 8:53 | Člověk | Miroslav Krajča | Diskuze:
Nová studie přináší neobvyklé poznatky o tom, jaké krevní biomarkery jsou spojovány s lidmi, kteří dosáhnou 100 let věku. Nižší hladiny glukózy, kreatininu a kyseliny močové od středního věku dávají nahlédnout do biologických mechanismů, které nás mohou udržet ve zdraví dlouho. Jaké další signály si zaslouží pozornost a co to znamená pro budoucí prevenci?
Často slýcháme, že genetika určuje věk, kterého se dožití, ale nová analýza z GeroScience potvrzuje: naše tělo může mít v mládí již naladěný metabolický profil, který staví most k stoletým oslavám. Tento závěr vyvozuje z pozorování nad stovkami Švédů zapojených do studie AMORIS – rozsáhlého souboru údajů z let 1985 až 1996, kdy bylo sledováno 44 636 lidí ve věku 64–99 let, z nichž 1 224 dosáhlo hranice 100 let života (ScienceAlert).
Centenáři se ve středním věku odlišovali nízkými, ale stabilními hodnotami tří klíčových biomarkerů: glukózy, kreatininu (ukazatele ledvinné funkce) a kyseliny močové (marker zánětu a výživy) – a to už od věku 65 let, tedy o desítky let dříve, než dosáhli století.
Proč jsou právě tyto tři ukazatele důležité? Nižší glukóza značí lepší metabolický stav a psychickou flexibilitu organizmu. Nižší kreatinin indikuje efektivní fungování ledvin a nižší zátěž organismu. A nižší kyselina močová může signalizovat omezený zánět a lepší výživový profil. Kombinace těchto faktorů vytváří poměrně konzistentní a „klidný“ metabolický stav, který je podle vědců základem pro dlouhověkost.
Studie si ale nekladou za cíl tvrdit, že tento stav je výhradně genetický – naměřené hodnoty mohou i odrážet životní styl, stravu, fyzickou aktivitu či sociální determinanty zdraví. Každopádně fakt, že se rozdíly objevují desítky let před dosažením 100 let, vypovídá o významu prevence a včasného sledování krevních hodnot.
Biomarkery ale nejsou jediným klíčem. Data z jiných studií ukazují, že centenáři často sdílejí i další rysy: vyšší aktivitu enzymu PARP, zodpovědného za opravu DNA, specifické genetické podpisy či antioxidantní profily, jako je zvýšená aktivita glutathion reduktázy nebo vyšší hladiny vitaminu E.
Zajímavý kontext přidává i článek z GeroScience, odkazovaný ScienceAlert, jakožto první takto rozsáhlý pokus identifikovat biologické znaky dlouhověkosti, který možná změní přístup k veřejnému zdraví – zaměří ho více na udržení metabolické stability než na léčbu nemocí ve stáří.
Pro laika to znamená následující: pravidelné check-upy jdou nad rámec běžného zdraví. Když krevní cukry, funkce ledvin a zánětlivost zůstanou v normálu, budete pravděpodobně na dobré cestě k delšímu a kvalitnějšímu životu.
Nicméně, i přes zajímavé rozdíly, odborníci upozorňují na potřebu dalších studií. Nejasné zůstává, nakolik jsou tyto rozdíly příčina, nikoli důsledek vybraného životního stylu nebo genetických predispozic. Kombinace biometrie, genomiky a environmentálních dat může posunout porozumění příčinám dlouhověkosti na vyšší úroveň.