Tyto rychle rotující víry se rodí pod spodní základnou bouří při vyšších rychlostech větru ve výškách. Důsledkem takového větru je horizontální rotace vzduchu. Když se pak studený a prudký výškový vítr překříží s proudem teplého vzduchu stoupající od země, stočí se tato rotace do vertikálního směru.

Formuje se trychtýř (tromba). A poté, co se dotkne země, zrodí se tornádo, které vytváří podtlak, divoce rotuje, zvedá a odhazuje předměty.

Změna směru větru a vznik tornáda jsou patrné z následujícího obrázku.

zdroj: Profimedia

Tornáda jsou dobře viditelná, protože obsahují kondenzovanou vodní páru ve tvaru nálevky nebo sloního chobotu.

Rychlost větru v nich se zpravidla pohybuje mezi 180 a 360 kilometry za hodinu, ale může dosáhnout vyšších hodnot. Průměr tornáda bývá v rozmezí od 100 do 600 metrů.

Tornáda se vyskytují téměř po celé zeměkouli, nejčastěji však v oblasti středozápadní a jižní Ameriky. Pověstný je tornádový pás, který se rozkládá v povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Apalačským pohořím. Pokrývá území států Texas, Kansas, Oklahoma a Nebraska. Nejvíc tornád, kterým se v Americe říká twistery, se tam vyskytuje v období od dubna do června.

Živly silné a ještě silnější

Síla tornáda se určuje pomocí Fujitovy stupnice (také Fujitova-Pearsonova stupnice, F-stupnice), která má šest stupňů – F0 až F5. Nejsilnější šestý stupeň F5 se vyskytuje ve dvou procentech případů.

F0: rychlost do 119 km/h, lehké škody – například spadlé komíny, zlámané větve stromů, vyrvané mělce kořenící stromy.

F1: rychlost 120 až 180 km/h, mírné škody – strhává střešní krytinu, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnic.

Trosky domu na autě v Moravské Nové Vsi, šedesát kilometrů jižně od Brna. | zdroj: Profimedia

F2: rychlost 180 až 250 km/h, značné škody – strhává střechy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, zdvihá automobily ze země.

F3: rychlost 250 až 330 km/h, vážné škody – ničí střechy i zdi cihlových domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána.

F4: rychlost 330 až 420 km/h, zničující škody – srovnává se zemí cihlové domy, stavby se slabými základy odnáší, obdobně jako těžká auta.

F5: rychlost přesahuje 420 km/h, ohromující škody – domy se silnými konstrukcemi jsou srovnány se zemí, projektily velikosti automobilu i větší poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 metrů.

Kostel v Hruškách, ze kterého tornádo odneslo zvonici. | zdroj: Profimedia

Tornádo, které tentokrát udeřilo na jihu Moravy řadí meteorologové předběžně mezi F3 a F4. Tak silný větrný vír tohoto typu patrně nemá v moderních dějinách našich zemí obdobu.

Až do čtvrtka bylo nejsilnějším tornádem to, které 9. června 2004 v Litovli na Olomoucku zpustošilo třetinu města. Živel tam strhl pět střechy pěti desítek domů. Rychlost větru se tehdy blížila 330 kilometrům v hodině. Škody dosáhly 100 milionů korun.

Nejhorší jsou tornáda, která kráčí pomalu

Destruktivní síla tornáda je složitou kombinací rychlosti postupu a rychlosti rotace tornáda, ne však jejich prostým součtem. Pomalu postupující, ale rychle rotující tornádo může způsobit větší škody, než stejnou rychlostí rotující, ale rychle se pohybující tornádo. Rozhodující mnohdy bývá doba jeho působení na objekt.

Většina škod přitom nemusí být způsobena působením tlaku větru (úměrnému rychlosti proudění), ale také vztlakem tornáda. Tato síla působí směrem vzhůru, vede k nadnášení předmětů do velkých výšek. Část škod lze připsat na vrub sbíhavostí proudění v okolí tornáda v důsledku jeho sacího účinku.

Ulice, kterou prošlo tornádo. Moravská Nová Ves. | zdroj: Profimedia

Předpovědět tornáda je přitom téměř nemožné. Při jejich vzniku figuruje spousta proměnných.

Meteorolog Pavel Karas k tomu v ČT24 řekl: „Umíme sice říct, kdy se objeví silná bouře, ale ten chobot, který se vysouvá ze spodní základny mraku, ten zatím předpovědět neumíme. Tady je meteorologie zatím ještě v plenkách.“

V Americe se tornáda už několikrát předpovědět podařilo. Avšak jen desítky minut před jejich vznikem. Tento čas stačí na to, aby člověk doběhl do úkrytu, ne však na zajištění objektů, které by zabránilo materiálním škodám.

Do budoucna dávají naději na lepší předvídání bouří Dopplerovy radary. Tyto přístroje měří rychlost pohybujících se objektů. Jsou založeny na Dopplerově jevu – pokud se objekt přibližuje k pozorovateli, radarové vlny odražené od něj mají vyšší frekvenci, než když se objekt pohybuje směrem od něj.

Dopplerův radar se používá k určení pohybu dešťových kapek a krup v bouřce, což naznačí pohybu větru i další parametry bouře.

Pojízdný Dopplerův radar, který v Oklahomě předpovídá a monitoruje bouře i tornáda. | zdroj: Profimedia