Dnešní používané meteo radary mají jenom omezenou schopnost předpovídat bleskové bouřky. Tento typ přívalových dešťů vzniká zvýšeným odpařováním oceánských mas kolem Japonska a jejich rychlých ochlazením ve vyšších nadmořských výškách. Během hodiny může napršet až 80 milimetrů. V částech Tokia, které již nyní čelí riziku povodní, může prudká srážka znamenat spoustu problémů.

Nový, přesnější radar MP-PAWR má ale přinést alespoň možnost varovat obyvatele s náskokem. MP-PAWR v sobě kombinuje dvě různé radarové technologie - v součtu je tak schopný dřív než kdykoliv předtím detekovat i jednotlivé vodní kapičky, a zároveň poskytnout 3D obraz sledované oblasti. V kombinaci s dalšími metodami by systém měl být s to vysledovat rizikový nárůst atmosférické vlhkosti řítící se na město s 20 až 30minutovým předstihem.

Nový japonský radar | zdroj: National Institute of Information and Communications Technology

Testování MP-PAWR přichází rok před olympiádou a paralympiádou v Tokiu, dílem jde tak i o ujištění pro turisty, že se ve městě nemají čeho bát. Současně by však novinka teoreticky stále mohla zachránit nemalý počet životů i majetku. Japonské instituce loni odhadly, že blesková povodeň ve východní části Tokia by mohla způsobit smrt až 2000 lidí a škody ve výši stovek miliard dolarů. Stávající metody pasivní ochrany jsou nedostatečné, a to přesto, že má Japonsko s protipovodňovou ochranou značné zkušenosti.

Klimatologové přitom očekávají, že podobné bleskové povodně by mohly přicházet stále častěji. V posledních deseti letech v průměru napršelo 80 milimetrů během jediné hodiny osmnáctkrát do roka. Mezi lety 1976 až 1985 přitom došlo jenom na 11 podobných povodní.

Rosničky z křemíku

Společným jmenovatelem obav jsou klimatické změny - jak se zvyšuje teplota oceánů, zvyšuje se odpařování a stoupá vlhkost vzduchu. Náhlá kondenzace ve formě srážek je tak podle úřadů stále běžnějším jevem. Zesílit mají i tajfuny.

Jak se zhoršuje počasí, zlepšují se však i naše možnosti jeho predikce. Přesnější radary nejsou jediný nástroj, který přichází do meteorologie. Japonský systém dle prohlášení úřadu sám nevyužívá metod strojového učení - jiné projekty podobného ražení na světě však ano. Například nechvalně známá korporace Monsanto již do predikce vývoje počasí samoučící algoritmy zařadila. Lze očekávat, že obdobných projektů bude přibývat. Konec konců, počítače by měly být schopné analyzovat dlouhodobé chování počasí zevrubněji než lidé - pokud jim k tomu dáme lepší data. 

Není samozřejmě pravda, že dnešní předpověď disponuje přehršle vysokou nepřesností. I když jsou vtipy proti předpovědím počasí tak časté, jako i oblíbené, typicky se nestává, že by déšť přišel zcela bez očekávání. Meteorologové můžou dnes říct, že předpověď bude ze dne na den taková či maková - to celé s jistou pravděpodobností.

Čím dále do budoucnosti se ale předpověď činí, tím je méně přesná. Předpovědi na víc než sedm dní dopředu, jsou pak jenom o trochu lepší než hádání. Ani od přesnějších metod měření, ani od strojového učení proto nelze zároveň očekávat zázraky.

Tím spíše, že ani sebelepší předpověď neudělá nic s katastrofálním suchem či naopak deštěm. Pokud se predikce klimatických změn nemýlí, obou se v budoucnu dočkáme stále častěji.