Je libo whisky z vesmíru?
23. 9. 2015 – 19:51 | Vesmír | Jan Toman | Diskuze:
Do vesmíru už lidstvo vyslalo pěkných pár věcí – spoustu šrotu, několik důmyslných udělátek, větší i menší organismy a dokonce i pár příslušníků vlastního rodu, kteří se po prvních nesmělých pokusech stabilně usadili na oběžné dráze naší planety. Přinejmenším ještě několik let se budou střídat na Mezinárodní vesmírné stanice. Na palubu zásobovacích lodí se vejde všelicos, a tak občas není nouze o zajímavé experimenty. V rámci jednoho z nich se do vesmíru podívala i skotská whisky.
Neděste se, astronauté si k vybranému destilátu ani nečichli. Vědecká společnost NanoRacks se dohodla se skotskou palírnou Ardbeg, že otestují zrání whisky ve vesmíru.
Na první pohled bláznivý nápad by mohl mít i ryze praktické výsledky. Stárnutí nápojů a potravin ve stavu beztíže je dosud neprobádanou oblastí. Reakce organických látek za takových podmínek mohou také vypovědět leccos o vzniku základních kamenů života.
Důkladný průzkum vlivu prostředí na zrání whisky by mohl pomoci i na Zemi, například při odhalování padělků. V neposlední řadě si musíme přiznat, že nejen skotské odborníky vzrušuje otázka, zda se chuť vesmírného nápoje bude nějak lišit od pozemské verze.
Skotští odborníci odeslali odštěpky sudů a mladou whisky do Spojených států, kde je technici uložili do aparátu podobného svítícím tyčinkám, v nichž se pod vrstvou chemického roztoku nachází skleněná ampulka s reaktivní sloučeninou. Když tyčinku zlomíme, ampulka se rozbije a obsah začne jasně zářit. V tomto případě ovšem po zlomení došlo ke smíchání dřevěných odštěpků s destilátem.
Když se vzorky po 2,5 roce vrátily na Zemi, nedočkaví výzkumníci je podrobili řadě fyzikálních a chemických rozborů, a aby ani skotští experti nepřišli zkrátka, nakonec i řízené ochutnávce.
První překvapení přišlo vzápětí. Vesmírné vzorky se od pozemské kontroly téměř nelišily obsahem těkavých látek a alkoholů, ale ani fenolů, které jsou zodpovědné za typickou kouřovou chuť Ardbegu.
Vesmírná whisky obsahovala méně výluhů z dubového dřeva, ale více sloučenin vznikajících rozpadem hořkého taninu. Lišil se i celkový profil vylouhovaných látek – zrání ve vesmíru zkrátka proběhlo jinak než na Zemi. Přesto se rozdíly nezdály tak velké, že by měly být poznat na chuti.
Chyba lávky! Jakmile whisky dostali do rukou skotští ochutnavači, hned si všimli odlišností – cítili navíc nezvykle lehké a voňavkové tóny, v chuti potom dominovalo uzené ovoce, maso a guma.
Experimenty s netradičním zráním whisky se palírnám očividně zalíbily, protože svůj destilát vyslala na japonské zásobovací lodi jen před pár týdny i japonská společnost Suntory.
Už se vám sbíhají sliny? Nezoufejte. Pokud máte pár milionů dolarů navíc, od nedávna vám nic nebrání užít si svou oblíbenou whisky přímo na oběžné dráze. Společnost Ballantine's už dokonce stihla vytvořit whiskovku vhodnou do stavu beztíže.