V zemi domorodých wajarriů, uprostřed západoaustralské buše, bude vztyčeno k nebi víc než 100 000 antén. Tato gigantická konstrukce se stane součástí jednoho z největších vědeckých projektů století, který astronomům umožní nahlédnout miliardy let zpátky do úsvitu vesmíru a pomůže jim v pátrání po mimozemských civilizacích.

Construction is officially underway on the @SKAO's SKA-Low telescope on Wajarri Country in WA.

Upon completion, the telescope, and its South African counterpart will be the world’s largest - allowing us to explore the Universe in more detail than ever before.

@SKAO pic.twitter.com/xExD1R4E08

— Australian Space Agency (@AusSpaceAgency) December 6, 2022

Tímto projektem bude soustava radioteleskopů sestávající ze dvou stovek parabolických antén ve tvaru talířů, 131 000 dipólových antén – prutů pro nízké frekvence a kompaktního pole radiometrů pro střední frekvence.

Stavba dipólových antén, zahájená po třech desítkách let vývoje a třech letech vyjednávání s domorodými wajarriji, bude důležitým dílem největší radioastronomické observatoře na světě – Square Kilometer Array (Pole o ploše čtverečního kilometru), píše se na webu mezinárodního projektu SKA Project.

Proti proudu času

Centrální části astronomických zařízení v Austrálii a Jižní Africe budou stát na plochách o průměru deseti kilometrů. Z nich budou do vzdálenosti až 3 000 kilometrů vybíhat spirály dalších stanic. Australská část observatoře bude mít nejvzdálenější stanice až na Novém Zélandu, jihoafrická na Madagaskaru.

To není smrkový porost po invazi kůrovce, ale pohled z ptačí perspektivy na budoucí pole dipólů ze soustavy radioteleskopů SKA-Low v západní Austrálii. Jeho stromové antény budou mapovat oblohu 135krát rychleji než stávající teleskopy. | zdroj: Profimedia

Observatoř, která má být dokončena v roce 2030, je řazena mezi největší vědecké projekty století. Astronomům umožní podívat se zpátky do rané historie vesmíru, kdy se rodily první hvězdy a galaxie. S její pomocí budou také hledat temnou energii a stopy mimozemského života.

Soustava radioteleskopů bude mapovat oblohu 135krát rychleji než stávající teleskopy. Sběrná plocha o rozloze stovek tisíc metrů čtverečních jí dodá vysokou rychlost i neuvěřitelnou citlivost a vysokou rozlišovací schopnost. Díky frekvenčnímu rozsahu od 50 megahertzů až po 24 gigahertzů zaznamená velmi slabé rádiové signály vzdálené miliardy světelných let od Země.

Uvidí i mobil na Marsu

„Abychom uvedli citlivost do perspektivy, soustava Square Kilometer Array bude schopna zaznamenat mobilní telefon v kapse astronauta na Marsu, 225 milionů kilometrů daleko,“ cituje magazín Phys radioastronoma Dannyho Pricea z Curtinova institutu v australském městě Perthu, který se na projektu podílí.

Parabolické antény soustavy Square Kilometer Array. | zdroj: Profimedia

Díky vysoké citlivosti by zařízení mohlo jednou odpovědět i na otázku, kterou si lidstvo klade od nepaměti: Jsme ve vesmíru sami?

„Pokud u blízkých hvězd jsou vyspělé civilizace s technologiemi podobnými našim, radioteleskop by mohl zachytit agregované záření z jejich rádiových a telekomunikačních sítí,“ upozornil Price.

Jednotka radiometrů, součást budoucí soustavy Square Kilometer Array. | zdroj: Profimedia