Hubbleův vesmírný teleskop – veterán, který z oběžné dráhy Země zkoumá hvězdy a galaxie kolem nás už víc než 30 let – nám nejnověji poskytl pohled do přízračného kosmického objektu, který astrovědci nazývají „vesmírná klíčová dírka“.

Leží 1350 světelných let od naší planety v reflexní mlhovině NGC 1999, dva stupně jižně od Mlhoviny v Orionu, kde se rodí hvězdy. Oblast oplývá energetickými mladými hvězdami s výtrysky, které odtlačují okolní materiál rychlostmi stovek kilometrů za sekundu. Tímto způsobem vznikají zářivé rázové vlny.

Co stvořilo tajemnou nicotu?

Děsivý otevřený prostor uprostřed mlhoviny, připomínající klíčovou dírku, je prázdnou částí vesmíru. 

Celý obraz mlhoviny s klíčovou dírkou. | zdroj: Profimedia

Astronomové se původně domnívali, že by to mohla být „Bokova globule“ – hustý a studený mrak složený z plynu, molekul a prachu, který blokuje pozadí.

Následná pozorování využívající několik dalekohledů však odhalila, že temná skvrna je ve skutečnosti prázdná oblast vesmíru – nicota. Původ této trhliny v srdci NGC 1999 zůstává dodnes neznámý.

Třešnička na Hubbleově dortu

Kolem ní vidíme na snímku oblaka prachu odrážející světlo hvězdy V380 Orionis, která je viditelná blízko středu klíčové dírky. Připomíná světlo pouliční lampy v mlze.

Kdybychom natáčeli sci-fi film, klíčová dírka v mlhovině by patrně byla ideální místo pro vstup mimozemšťanů do nám blízkého vesmíru, anebo pro náš let do vzdálených končin vesmíru.

Evropská vesmírná agentura ESA na svém webu připomíná, že posláním Hubbleova teleskopu nejsou jen takové krásné snímky, které představují třešničky na dortu. Teleskop především pomáhá vědcům prohloubit jejich poznatky o vesmíru, ať už objevy asteroidů nebo například předpovídáním životnosti Slunce.