Jsou věřící spíš štědří a spravedliví, nebo lakomí a pomstychtiví?

- Člověk autor: Jan Toman

Ačkoli se to při pohledu z české kotliny může zdát zvláštní, drtivá většina obyvatel naší planety vyznává tu či onu náboženskou víru. Za nábožensky založené se považuje zhruba 5,8 miliardy lidí, tj. celých 84 procent světové populace. Představitelé prakticky všech významných náboženství rádi zdůrazňují, že jsou jejich ovečky štědřejší, spravedlivější a vůbec morálně nadřazenější - když už ne přívržencům jiných náboženství, tak rozhodně ateistům s jejich podezřelými mravy. Obvykle to však není ničím víc než pouhým osobním přesvědčením samotných věřících. Ověřit to je otevřenou výzvou pro evoluční psychology.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Naposledy se do průzkumu souvislostí mezi morálkou a náboženstvím pustil mnohonárodnostní tým psychologů ze Spojených států, Kanady, Jordánska, Kataru, Turecka, Jižní Afriky a Číny.

Už z tohoto výčtu je zřejmé, že měli oproti dřívějším studiím omezeným na jednu zemi obrovskou výhodu. Mohli srovnat příslušníky nejrůznějších náboženství a přezkoumat jak vliv jednotlivých denominací, tak i náboženského založení obecně.

Středobodem zkoumání se stal fenomén altruismu – tendence pomáhat nezištně druhým i na úkor sebe sama. Altruismus je zajímavý i proto, že právě mimořádný lidský smysl pro něj zřejmě umožnil fungování velkých společenství a vznik civilizace.

Jeho souvislost s náboženstvím je široce přijímána a samotná náboženství mohou být tak rozšířená a úspěšná právě proto, že usnadňují formování a udržování složitých lidských společností. Výzkumníci se ovšem dotkli i vnímání spravedlnosti a oprávněného trestu, takže výsledný obrázek vypovídá hned o několika klíčových součástech morálky.

Aby výsledky byly ještě zajímavějšími, výzkumníci se navíc zaměřili na děti mezi pěti a dvanácti lety. Právě v tomto období se totiž formuje osobnost člověka včetně morálního cítění.

Výsledky postavily prakticky všechny původní předpoklady na hlavu. Pravda, v nábožensky založených rodinách považovali rodiče své ratolesti za empatičtější a citlivější k nespravedlnostem. Objektivní srovnání ale na jejich vlastnosti vrhlo docela jiné světlo.

Předně, děti z nábožensky založených rodin vykazovaly prokazatelně nižší míru altruismu. Ve "hře na diktátora", kde se měly rozhodnout, kolik ze své odměny dobrovolně přenechají jinému anonymnímu dítěti ze stejné školy, byly bez ohledu na konkrétní náboženství méně štědré než děti z rodin bez vyznání. Byť rozdíly nebyly nijak velké a vliv měl i věk dítěte (malé děti jsou obecně "lakomější" než děti starší), socioekonomický status rodiny nebo národnost, náboženství altruismus prokazatelně – negativně – ovlivňuje.

Výsledky není možné svést ani na to, že děti jsou štědré k příslušníkům své skupiny a chladné k ostatním – měly se rozdělit se spolužáky z vlastní školy.

Co se týče vnímání spravedlnosti, děti z nábožensky založených rodin vnímaly konkrétní případy nespravedlností předkládané jim na obrázkových kartičkách daleko citlivěji než děti z rodin bez vyznání. Pro osoby páchající příkoří také navrhovaly přísnější tresty.

Byť mezi jednotlivými náboženstvími, konkrétně křesťanstvím a islámem, u kterých počty dotazovaných umožnily srovnání, byly jisté rozdíly, bledly ve srovnání s osobami bez vyznání.

Tyto výsledky jsou zajímavé i proto, že dřívější srovnání nic podobného neprokázala – na vině je ale možná použití příliš abstraktních situací, na rozdíl od těch, se kterými se děti mohly setkat třeba hned za rohem.

S morálkou věřících a ateistů je to nakonec možná úplně jinak. Ještě více zarážející je ovšem otázka, proč jsou náboženství tak úspěšná a rozšířená prakticky ve všech civilizačních okruzích, když možná ke stmelení společnosti prostřednictvím altruismu vůbec nepřispívají.

Na odpověď na tuto záhadu si ale budeme ještě muset počkat.

Zdroj: J Decety, JM Cowell, K Lee, R Mahasneh, S Malcolm-Smith, B Selcuk & X Zhou (2015): The Negative Association between Religiousness and Children’s Altruism across the World. Current Biology, 25.

Tagy: víra a náboženství věda a poznání vědecký výzkum a studie

Zdroje: Vlastní