Nově objevený rukopis z druhé poloviny 14. století, napsaný významným filosofem Nicolem Oresmem, představuje nejstarší známý text, který explicitně označuje Turínské plátno za padělek—důkaz, že už středověcí vědci byli vůči relikvii skeptičtí.

Archeologové jsou přesvědčeni, že nalezli místo, odkud vydal římský panovník Herodes Antipas příkaz setnout hlavu Janu Křtiteli – světci, který podle bible předpověděl příchod Vykupitele (Ježíše) a také ho pokřtil.

Náboženská víra nemusí nutně vést ke klidu a útěše.  Upozorňují na to dvě studie z posledních let.

Na vývoj kultur měl vliv přístup církví ke sňatkům mezi příbuznými, tvrdí nová studie evolučních biologů.

S pověrčivostí se častěji setkáme v místech, kde se vyskytují epidemie. Podle vědců mohla sloužit jako prevence infekcí.

Dlouhá léta od svého objevení v polovině devatenáctého století byli neandrtálci považováni za primitivy, nebo dokonce pojítko mezi člověkem a zvířetem. Třebaže tento pohled prošel v posledních desetiletích výraznou změnou, řada badatelů se stále zdráhá přiřknout neandrtálcům existenci vyspělé kultury. Podle posledních objevů však kulturou nejen oplývali, ale dokonce jejími prvky mohli obohatit naše předky. Četné pozůstatky orla skalního v sídlištích neandrtálců značí, že pro ně tito ptáci museli mít kultovní význam. Kult orla skalního se tak mohl rozvíjet celá tisíciletí předtím, než jej převzali moderní lidé.