Co znamená být „noční sova“?

Termín „chronotyp“ označuje biologické nastavení našich denních rytmů – tedy to, kdy máme přirozeně nejvíce energie a kdy jsme nejvíce unavení. Ranní typy (tzv. skřivani) se přirozeně probouzejí brzy a jsou aktivní dopoledne, zatímco večerní typy (sovy) mají posunutý denní rytmus a nejlépe fungují večer nebo dokonce v noci.

Ačkoli oba typy jsou z biologického hlediska normální, nová studie ukazuje, že být sovou má své dlouhodobé nevýhody – a nejde jen o společenský stres kvůli brzkému vstávání.

Co zjistili nizozemští vědci?

Studie publikovaná na serveru Elsevier shrnuje data z rozsáhlého výzkumu, který provedl tým z nizozemské University of Groningen. Vědci analyzovali data od více než 23 900 dospělých ve věku 40 a více let a sledovali jejich chronotyp, životní návyky a kognitivní výkonnost po dobu deseti let.

Výsledek? Lidé s večerním chronotypem vykazovali rychlejší pokles kognitivních schopností. Každá další hodina posunu směrem k pozdnímu usínání byla spojena s významně nižším skóre v testech mentální výkonnosti. 

Kouření, spánek a další rizikové faktory

Za tento úpadek však nemůže jen samotné ponocování. Noční sovy mají statisticky častěji nezdravý životní styl. Vědci upozorňují, že večerní typy:

• častěji kouří,

• mají méně pohybu,

• častěji trpí poruchami spánku,

• a častěji konzumují alkohol.

Například kouření vysvětlovalo 18,6 % kognitivního zhoršení a špatná kvalita spánku 13,5 %. To znamená, že i kdyby samotný chronotyp neměl vliv, sám životní styl spojený s večerním režimem může vést ke zrychlenému stárnutí mozku. 

Společenský jet lag: problém moderní doby

Večerní chronotyp se přitom často dostává do konfliktu s požadavky společnosti. Školy i většina pracovišť začíná brzy ráno – a noční sovy tak trpí tzv. „společenským jet lagem“. Musí vstávat dřív, než by jejich tělo samo chtělo, a tak trvale fungují v chronickém spánkovém deficitu.

Tento nedostatek spánku může mít další negativní dopady – od podrážděnosti až po vyšší riziko depresí, obezity a, jak se nyní ukazuje, i kognitivního úpadku. (Zdroj)

Můžeme s tím něco dělat?

Přestože náš chronotyp je částečně daný geneticky, existují způsoby, jak negativní dopady zmírnit. Odborníci doporučují:

• Vystavovat se rannímu slunečnímu světlu, které pomáhá „resetovat“ biologické hodiny.

• Dodržovat pravidelný spánkový režim, i o víkendech.

• Vyhýbat se kofeinu a modrému světlu večer.

• Zlepšit životní styl – přestat kouřit, pravidelně se hýbat, omezit alkohol.

• Pokud je to možné, přizpůsobit si pracovní dobu, aby odpovídala biologickým potřebám.

Závěr

Ponocování a večerní energie nejsou samy o sobě špatné – ale pokud je doprovází horší spánek, kouření nebo stres, může to mít dlouhodobé následky pro naše mentální zdraví. Studie z Nizozemska je důležitým varováním: neignorujme, jak žijeme. A především – neposuzujme lidi jen podle toho, kdy chodí spát. Možná potřebují jen jiný režim. A možná jim může prospět malá změna, která zachrání jejich mozek.