Husí kůže slouží účelu, o kterém nejspíš nemáte ponětí.

Zakladatel evoluční biologie Charles Darwin předpokládal, že to je pozůstatek dávné minulosti lidí. Husí kůže podle něj fungovala tak, že když se naši chlupatí předci naježili před nepřítelem, vypadali větší i silnější. A když jim byla zima, napřímené chlupy posílily jejich izolaci před chladným vzduchem.

Biologové z Harvardovy univerzity ve své studii, publikované v žurnálu Cell, odpověděli na otázku, proč tato reakce člověku zůstala, i když je jeho ochlupení řídké a původnímu účelu už posloužit nemůže.

Vědci během svého výzkumu dospěli k závěru, že čím víc vám husí kůže naskakuje, tím víc je stimulován růst vašich chlupů. Pokud byste tedy žili v chladném prostředí a často se pohybovali v nedostatečném oblečení, mohlo by vám časem narůst hustější ochlupení. A pokud by se to opakovalo v dalších generacích, vaši potomci by se patrně - co do chlupů - podobali vašim pradávným předkům.

Matka příroda ví, co dělá

Výzkumníci pomocí elektronové mikroskopie na laboratorních myších zaznamenali, že stahování svalů při husí kůži stimuluje produkci kmenových buněk ve folikulách (kořenech) chlupů odpovědných za růst ochlupení. Komě toho odhalili, že specifické nervy které řídí svalové kontrakce jsou napojené na simpatikus, tedy část nervového systému nepodléhající naší vůli. Sem patří třeba nervy, které nám signalizují hlad, nutnost močení a další projevy našeho nervového autopilota.

Když naše pokožka vycítí nízké teploty, svaly odpovědné za husí kůži, zmenšuje mezeru mezi folikulami a nervy sympatiku. Výsledkem není jen okamžité teplo (při dostatečně hustém ochlupení). Kontrakce díky spojení se sympatikem rovněž podporuje růst ochlupení.

Pokud se nervy a kmenové buňky ve folikule setkávají častěji, tedy když jsme častěji vystaveni chladu a častěji máme husí kůži, sympatikus vysílá neurotransmitery, chemické látky podporující rychlejší tvorbu kmenových buněk. Kontrakce tak pracují jako regulátor stavu kmenových buněk, které doplňují naše chlupy, potažmo jsou přímo odpovědné za jejich růst.

Dává to smysl. Pokud tělo častěji zažívá chlad, je logické zvýšit míru ochlupení.

Pravda, u dnešních lidí (až na výjimky) je ochlupení pro ochranu před chladem nedostačující, takže se opakovaný chlad na ochlupení tolik neprojeví, ale před stovkami tisíců let to u našich předků bylo jinak.

Obrázek ukazuje, jak svaly (růžová), sympatický nerv (zelená) a kmenové buňky vlasových folikulů (modrá) reagují na chlad. | zdroj: kredit-Shwartz et al.

To, že nám husí kůže v růstu srsti tolik nepomáhá, respektive se bez srsti již obejdeme, je vlastně naše evoluční úchylka.

O myších a lidech

… napsal John Steinbeck celý román. Ve vědě platí, že myši a lidé jsou si biologicky podobní. Dá se tedy usuzovat, že poznatky z této studie na myších platí také pro člověka.

„Žijeme v se proměňujícím prostředí a naše kůže je stále hranicí těla proti okolnímu světu. Její studium nám tak poskytuje rovněž šanci zkoumat, jaké mechanismy mají vliv na hodnoty kmenových buněk a jak se mění funkce organismů v závislosti na dynamickém prostředí,“ napsala ke studii její vedoucí, bioložka Ya-Chien Hsuová.