Před 66 miliony let dopadl do dnešního Mexického zálivu asteroid Chicxulub, který po sobě zanechal 180 kilometrů široký kráter. 

Rázová vlna, ohnivá smršť a tsunami změnily povrch Země k nepoznání. Dílo zkázy pak dokonaly výkyvy podnebí způsobené velkým množstvím skleníkových plynů i popílku v ovzduší planety.

Asteroid ukončil éru, v níž vládli Zemi dinosauři. Sprovodil je ze světa. Kromě nich vymřeli také ptakoještěři a mnozí bezobratlí i mnoho vývojových linií savců. Někteří ze savců však přežili – a patřili mezi ně i předci pozdějších primátů, tedy prapředci lidí.

Pryč ze stromů

Tím, jak se savci vypořádali s globální katastrofou, se zabýval tým vědců z několika amerických univerzit. Protože fosilie savců z období vymírání na konci křídy se téměř žádné nedochovaly, založili vědci svůj výzkum, publikovaný v Ecology and Evolution, na analýze vývojových linií savců. Rekonstruovali jejich vývoj pomocí počítačového modelu sestaveného podle evolučních teorií.

Na Zemi se řítí asteroid Chicxulub. Bezradní dinosauři zůstávají na povrchu, prozíraví savci zalézají do děr. | zdroj: Profimedia

Experti ve studii třídili savce podle jejich habitatu do tří skupin – na savce žijící na stromech (a na stromech hledající obživu), savce střídavě obývající stromy a zem a savce, kteří dávali přednost zemi. Z počítačové analýzy vyplynulo, že druhy, které přežily, neobývaly stromy, byly tedy na stromech nezávislé.

Příčina je zřejmá. Většina pralesních porostů shořela, anebo uhynula v důsledku prudké změny klimatu. Země se stala na tisíce let planetou kapradin.

Mezi stromovými savci však analýza našla dvě výjimky – živočichy, kteří zkázu přečkali. Byli to předci řádů primátů a vačnatců. Počítačová analýza určila, že předci primátů před dopadem asteroidu žili výhradně na stromech, předci vačnatců na stromech, anebo střídavě na zemi i v korunách stromů.

„Jediné vysvětlení toho, jak mohli předci primátů masové vymírání na konci epochy křídy přežít, je jejich ohromná přizpůsobivost,“ vysvětlil Jonathan Hughes, spoluautor studie magazínu Phys.

… a zpátky na stromy

Vědci ve studii připomínají, že savci, kteří se na Zemi objevili v triasu před 225 miliony lety, živořili „ve stínu” tehdy vládnoucí skupiny dinosaurů. Byla to drobná zvířata připomínající dnešní hmyzožravce, která žila nočním způsobem života a ukrývala se v norách nebo korunách či dutinách stromů, aby se nestala kořistí plazů.

Poté, co na konci druhohor vyhynuli dinosauři, nastal explozivní rozvoj třídy savců, mezi kterými se objevili první primáti. Savci využili uvolněný prostor a třetihory i čtvrtohory se staly jejich érou.

Opice a lemuři se na stromy vrátili, lidé zůstali na pevné zemi. Všichni však vděčí za svou existenci ohromné přizpůsobivosti svých předků.