První meteory z roje už dorazily Jejich vrchol je však teprve před námi, nastane v noci na středu 4. ledna, přesněji ve 4:40 nad ránem.

V té době bude do ovzduší přilétat nejvíc meteoroidů. Místo, odkud budou svítící meteory vylétat (radiant), leží v souhvězdí Pastýře - dříve souhvězdí Zedního kvadrantu. Nejdřív bude nízko nad severním obzorem, poté však vystoupá a meteory uvidíte líp.

Snímek meteoru z roje Kvadrantid, který ukazuje, že tyto úkazy mohou být barevné. Barvy v meteorech pocházejí z ionizovaných prvků uvolněných při jejich rozpadu. Modrozelená je z hořčíku, nikl září zeleně a červená má obvykle původ v dusíku a kyslíku z atmosféry. Na snímku je zřetelná větrem navátá ionizační stopa. | zdroj: Profimedia

Podmínky pro sledování tentokrát bude svým svitem rušit Měsíc. V noci na středu bude tři dny před úplňkem.

Nejasný původ

Měsíc, jak upozorňuje web Astronomického ústavu Astro, zapadá ve středu kolem páté hodiny ranní, tedy v době, kdy má nastat maximum Kvadrantid slibující až stovku meteorů za hodinu. Souhvězdí Pastýře je naštěstí na opačné straně – na východě.

Po západu Měsíce se nicméně brzy, zhruba za hodinu, začne rozednívat. Takže budete mít jen několik desítek minut na nerušené pozorování Kvadrantid. K tomu ale budete potřebovat trochu štěstí na bezoblačnou oblohu.

Maximum meteorického roje Kvadrantid ve slovenské Oravské Lesné v roce 2020. Také na tomto snímku vidíte meteory v „barevném provedení“. | zdroj: Facebook/Petr Horálek

Kvadrantidy můžete pozorovat ještě po zbytek týdne. Jejich intenzita však bude rychle klesat.

Mateřské těleso roje je dodnes nejasné. Nejdřív za něj astronomové pokládali kometu 96P Machholz obíhající Slunce jednou za zhruba pět let.

V prosinci 2003 však expert na meteoroidy z americké agentury NASA Peter Jenniskens předložil hypotézu, podle které roj pochází z asteroidu s katalogovým číslem 196 256. Jistotu o původu roje ale nemáme.

Stará astronomická mapa ze 17. století zobrazující souhvězdí Pastýře, odkud vylétají Kvadrantidy. Na obrazu, nakresleném na základě pozorování astronoma Johannese Heveliuse v 17. století, vidíte Kvadratidy jako pastýře držícího kopí, srp a dva psy. Souhvězdí Pastýře (latinsky Bootes) leží na severní obloze a bylo jedním ze 48 souhvězdí popsanými už astronomem Ptolemaiem ve druhém století. Dnes patří mezi 88 souhvězdí definovaných Mezinárodní astronomickou unií. | zdroj: Profimedia

Světelné záblesky, které na nebi při pozorování Kvadrantid uvidíte, jsou vyzářenou energií plynů v ovzduší Země. Meteory předávají pohybovou energii atomům plynů, které se jí zbavují formou fotonů, tedy nositelů světla. Samotné meteory třením o molekuly vzduchu shoří.

Pomalé a pomíjivé

Dráha roje Kvadrantid se protíná se Zemí v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje i to, že jeho maximum je ostré a trvá jen několik hodin. 

Kvadrantidy jsou pozoruhodné i tím, že patří mezi nejpomalejší roje. Do zemské atmosféry vstupují rychlostí 41 kilometrů za sekundu.

Vrací se každý rok, přesto se dají nazvat pomíjivým úkazem. Jupiter je svým gravitačním působením vytlačuje mimo oběžnou dráhu naší planety, takže už za necelých tisíc let budou Kvadrantidy pro lidstvo jen vzpomínkou.