Je to ušlechtilá idea: Umělá inteligence pomůže lidem, kteří nemohou mluvit. Bude zapisovat jejich myšlenky.

Leckomu to může znít jako sci-fi, ale…

Okno do duše

Vědci z Kalifornské univerzity v San Francisku vyvíjejí umělou inteligenci, která dokáže převádět mozkovou aktivitu na text. Schopnost číst myšlenky má usnadnit život těm, kteří nejsou schopni mluvit nebo psát.

Výzkum Josepha G. Makina a Edwarda Changa pokročil do fáze, kdy algoritmus dokázal tlumočit mozkovou činnost člověka s 97procentní přesností. Je to nejlepší výsledek dosavadních pokusů o přeložení mozkové aktivity.

Výzkumníci uskutečnili pokus na čtyřech pacientech s epilepsií, kteří měli kvůli své nemoci implantovány mikroelektrody.  Pacienti nahlas opakovali padesát různých vět, během nichž byla pomocí mikroelektrod monitorována jejich mozková aktivita.

Data zpracovaly algoritmy strojového učení, které je převedly do číselných vět a porovnaly se zvukovou nahrávkou. Po krátkém učení systém převáděl čísla na věty. 

V našem mozku jsou desítky miliard složitě propojených nervových buněk | zdroj: Profimedia

Mnohé věty byly zcela jiné než ty, které měli pacienti na mysli. U jednoho pacienta však bylo při převádění mozkových signálů do textu nutné opravit u vět v průměru pouhá tři procenta. Algoritmus strojového učení tak dosáhl 97procentní přesnosti.

Výjimečně byly chyby zcela mimoběžné, například větu "měla na sobě teplou vlněnou kombinézu" algoritmus přeložil jako "oáza je zázrak".

Lze samozřejmě předpokládat, že přesnost umělé inteligence poroste, a tak se časem podaří vychytat i takové mouchy. Bohužel to ale neznamená, že na podobné implantáty dosáhnou v brzké době všichni ti, kteří je potřebují.

Každý mozek je totiž unikát, a aby AI odhalila souvislost mezi vzorci a řečí, je třeba, aby určitý člověk nejprve přečetl specifická slova. Zda bude metoda funkční i pro pacienty bez možnosti řeči, je tedy ve hvězdách.

Je možné, že bude stačit, když v budoucnu tito lidé přečtou slova pouze ve své hlavě, anebo je možné, že dostatečně velká databáze desetitisíců mozků dodá algoritmu přesnost i při zacházení s dosud neznámým mozkem.

Pokrok se nezastaví

Pro umělé inteligence není poslední pokrok průlomem. Podobné výzkumy dosáhly určitého přetlumočení mozkové aktivity již v minulosti. Nynější objev je nicméně nejpokročilejšího rázu a schylovalo se k němu již delší dobu.

Už loni dva týmy přetlumočily mozkovou aktivitu do mluveného slova, byť ne s tak vysokou přesností. Předloni se pomoci chytré technologie podařilo rozhýbat kurzor myši, a tak umožnit ovládat počítače lidem upoutaným na lůžko.

Ačkoli pozorujeme vlastně jen vylepšování téhož, právě to se teď počítá nejvíc. Z vědeckých pokroků minulosti víme, že teoreticky lze dát řeč lidem bez možnosti mluvit, ale v reálu to pro větší počet z nich nastane až v okamžiku, kdy bude aplikace takové metody dostatečně levná, nekomplikovaná a především bezpečná.

Právě k tomu nynější studie přispívá.