Kdo cuchá prstence Saturnu?

- Vesmír autor: Lukáš Grygar

Vypadá jako brambora, ale když se podíváte zblízka, uvidíte paseku, kterou umí v jednom ze Saturnových prstenců napáchat.

Prometheus není jen tragický hrdina nebo tragický film, ale také jeden z měsíců, který kolem nádhernými prstenci obepnuté planety vytrvale krouží. Není nikterak velký a jeho dráha je všelijaká, takže si ho všimla až legendární sonda Voyager 1, když jí roku 1980 vletěl do záběru. Kosmická photobomb?

Prometheus

Ve skutečnosti se umí Prometheus přes miliardu let od Země zabavit daleko zajímavěji. Dvakrát denně blízce míjí Saturnův nejkrajnější prstenec, který označujeme písmenem F. Prstence nejsou jednolitou plochou: tvoří je úlomky ledu a něco málo kosmického kamení a tohle „smetí“ obíhá planetu v takovém množství, že z dostatečné dálky působí jako souvislý, fotogenicky hladký útvar.

Přímo na místě ale nezbedný Prometheus působí na všechen ten led a kamení svou přitažlivostí. Vy byste snad odolali jeho bramborovému šarmu?

Přes sto kilometrů dlouhá planetka prstenec doslova čeří a zároveň tím možná zakládá na zrod planetek nových. Zčeřený materiál se může dál všelijak shlukovat do větších útvarů – v prstenci F obecně panuje solidní čurbes!

Jedním z jeho následků a dnes už také původců je s největší pravděpodobností těleso, označované jako S/2004 S 6.

S2004_S6

Zatím není jasné, jestli šmouha na snímku představuje pouze dočasný shluk materiálu, který se výhledově rozplyne, nebo těleso s pevným jádrem (a tím pádem i zářnou budoucností – čím víc materiálu na sebe nakupí, tím víc bude odrážet slunečního světla). Díky sondě Cassini, která zrovna slaví desátý rok na oběžné dráze Saturnu, vyhlížíme S/2004 S 6 a další podobné šmouhy už několik let, ale je to hledání jehly v kupce sena, respektive většího kusu skály uprostřed ohromné záplavy menších.

Tagy: Saturn planetka prstenec Cassini

Zdroje: NASA