Otázka, kdy vznikla matematika, nemá jednoduchou odpověď. Jak upozorňuje Live Science, matematika není vynález v klasickém slova smyslu – jako kolo nebo kompas. Je to spíš abstraktní nástroj, který se vyvíjel paralelně s lidskou potřebou chápat svět.

Mnozí odborníci považují matematiku za jazyk reality, který umožňuje popsat vztahy, vzory a změny. A ačkoliv dnes pracujeme s rovnicemi a algoritmy, základy matematiky – počítání, měření, porovnávání – byly součástí lidského myšlení už tisíce let před prvními zápisy.

 Matematika z doby kamenné?

Jedním z nejstarších důkazů o matematickém myšlení je tzv. Išangův kost (Ishango bone), nalezený v Kongu, starý asi 22 000 let. Na této kosti jsou zářezy uspořádané do vzorců, které mnozí interpretují jako známky raného sčítání, odečítání nebo dokonce základy násobení.

„Tyto vzorce nejsou náhodné. Ukazují, že lidé si už tehdy hráli s číselnými strukturami,“ říká Jessica F. Riskin, profesorka historie vědy na Stanfordově univerzitě.

Dalším příkladem je Plimpton 322, hliněná tabulka z Mezopotámie (cca 1800 př. n. l.), která obsahuje překvapivě přesné výpočty založené na Pythagorově větě – dávno předtím, než ji „oficiálně“ formuloval Pythagoras.

 Vznikla matematika, nebo byla objevena?

Filozofická debata o tom, zda je matematika lidským vynálezem, nebo univerzálním jazykem, který jsme „objevili“, stále trvá. Někteří, jako matematik Roger Penrose, věří, že matematické pravdy existují nezávisle na lidské mysli – podobně jako fyzikální zákony. Jiní tvrdí, že jde o kulturně podmíněný systém, který vznikl z praktických potřeb: počítání dobytka, měření pole nebo sledování fází měsíce.

„Matematika mohla vzniknout z potřeby organizace, obchodu a přežití. A až později se stala abstraktní vědou,“ uvádí George Gheverghese Joseph, autor knihy The Crest of the Peacock.

 Od obchodu k abstrakci

S rozvojem měst a civilizací začala matematika nabývat formální podoby. Staří Sumerové, Egypťané a Číňané vyvíjeli systémy čísel, geometrii a měření času. Řekové jako Eukleidés nebo Archimédes pak dali matematice deduktivní strukturu a vytvořili základ, na kterém stojí moderní věda.

Od praktických výpočtů se lidstvo postupně posunulo ke základním principům, axiomům a teoriím, které dnes tvoří jádro čisté matematiky – přesto ale zůstává matematika v jádru tím, čím vždy byla: nástrojem k porozumění světu.

 Shrnutí:

• Matematika nevznikla v jediném okamžiku, ale jako evoluční reakce na praktické potřeby

• První důkazy pocházejí z doby před více než 20 000 lety

• Debata, zda je matematika vynálezem nebo objevem, trvá dodnes

• Z praktického nástroje se vyvinula v abstraktní jazyk vědy a technologií