Tichý, zelený a mocný: proč zrovna mech?

Když se řekne mech, většina lidí si představí měkký porost na kameni v lese. Vědci ale vidí něco jiného – živou platformu pro výrobu vysoce čistých léčiv, kterou lze levně pěstovat, snadno geneticky upravovat a udržet stabilní i v extrémních podmínkách.

Klíčovým druhem je Physcomitrium patens, mech často využívaný v laboratořích pro jeho jednoduchý genom a rychlou regeneraci. Právě na tomto druhu staví firmaGreenovation Biotech, která stojí v čele mechové biorevoluce

Mech jako biofabrika

Na rozdíl od bakterií nebo savčích buněk se mech snadno kultivuje bez rizika virové kontaminace. Lze ho růst v uzavřených bioreaktorech, kde se programuje k produkci složitých proteinů, například těch používaných v léčbě rakoviny, metabolických poruch nebo při transplantacích.

Podle CEO společnosti Greenovation, Dr. Ralpha Reskiho, mechové systémy umožňují „výrobu léčiv bez nutnosti drahé filtrace a čištění, protože mech produkuje požadované látky přímo, bez nečistot, které běžně vznikají u živočišných buněk“

Výhody mechu oproti klasickým metodám

Mech tak představuje zlatý kompromis mezi efektivitou a bezpečností. Navíc lze pomocí přesné genové editace vyladit jeho produkci na míru.

Příklady léčiv z mechu

Mech už dnes není jen teorie. Některé produkty z něj vyvinuté se dostaly do klinických testů:

• Bryozyme – enzym pro léčbu Fabryho choroby (vzácná genetická porucha)

• BryoAct – protizánětlivý protein pro léčbu sepsí a pooperačních komplikací

• BryoGenta – alternativa gentamicinu pro pacienty s multirezistentními infekcemi

Všechny tyto produkty pocházejí z mechové platformy a ukazují, že přírodní zdroje lze přeměnit na vysoce specializovaná biologická léčiva.

Globální dopad: dostupnější léčba pro víc lidí

Mech může významně snížit výrobní náklady na biologické léky, které bývají extrémně drahé. Například léčba jednoho pacienta s Fabryho chorobou může stát i 300 000 dolarů ročně. Mechové systémy by tuto částku mohly srazit na zlomek, a tím zpřístupnit terapii i pro pacienty mimo USA a EU.

Zároveň umožňuje lokální produkci léčiv v oblastech bez vysoce sofistikované infrastruktury – například v Africe nebo Jižní Americe. To je revoluční nejen z ekonomického, ale i etického hlediska.

Budoucnost: mech v každé lékárně?

Výzkum nadále pokračuje. Vědci z Fraunhoferova institutu testují mech jako vakcinační platformu pro nové typy imunoterapií. Odborníci spekulují, že v příštích 10–15 letech by mohly být mechové léky běžnou součástí lékáren.

„Vidíme mechy jako stabilní biofaktory, které by mohly nahradit drahé a rizikové systémy výroby. Je to nový směr pro celou biofarmacii,“ říká molekulární biolog dr. Stefan Schillberg (Fraunhofer IME).

Shrnutí: Léky budoucnosti rostou ve skle

Zatímco svět biotechnologií sleduje CRISPR a mRNA, tichá revoluce probíhá v laboratořích, kde rostou mechové kolonie v bioreaktorech. Nenápadné zelené rostlinky, které dříve pokrývaly jen kameny a zdi, teď pomáhají zachraňovat lidské životy.

Až si příště půjdete pro nový lék, může se stát, že vznikl díky nejstarší suchozemské rostlině na Zemi – mechu.