Devět praváků na jednoho leváka

V západních zemích je podle genetického přehledu MedlinePlus přibližně 85–90 procent populace pravorukých a 10–15 procent levorukých. Podobná čísla uvádějí i další souhrny – prakticky žádná lidská populace na světě nemá většinu leváků, což shrnuje například populárně-vědecký text v Popular Science. 

Tohle jednostranné rozložení je velmi lidská zvláštnost. U většiny ostatních primátů se nějaké preference ruky sice vyskytují, ale ne na úrovni celé populace: v tlupě šimpanzů najdete leváky i praváky zhruba půl na půl. Přehled z La Trobe University připomíná, že právě vysoký podíl praváků je jeden z rysů, který nás odlišuje od většiny příbuzných druhů.

Otázka „proč“ tedy není jen drobná kuriozita – sahá k tomu, jak je náš mozek uspořádaný a jak jsme se vyvíjeli.

Vliv prostředí: proč někteří leváci „zmizí“

Ještě před geny stojí za zmínku prostředí a kultura. V řadě společností, zejména v části Asie, Afriky nebo arabských zemí, je levá ruka považována za „nečistou“ a děti se dominantní levé ruky často „odnaučují“ – někdy doslova násilím. Na to upozorňují studie shrnuté v populárním textu Popular Science, kde psycholog Paul Rodway vysvětluje, že silný sociální tlak vede k nižšímu počtu deklarovaných leváků.

To ale není celý příběh. V zemích, kde se leváctví netrestá a děti si mohou zvolit ruku přirozeně, se podíl leváků sice zvedne, ale pořád zůstává kolem 10–12 procent. Přehledová studie o laterálnosti a dominanci ruky v časopise Brain Sciences uvádí, že i v nejliberálnějších populacích tvoří leváci zhruba desetinu lidí.PMC To naznačuje, že kultura preference ovlivňuje, ale nevytváří ji od nuly.

Začíná to už v děloze

Když vědci sledují pohyby lidského plodu na ultrazvuku, objevuje se překvapivá věc: ještě předtím, než se vyvine vědomá kontrola, většina nenarozených dětí častěji hýbe pravou rukou a mnohem častěji si cucá pravý palec. Studie popsané v přehledu genetika Clyde Franckse ukazují, že už kolem 10. týdne těhotenství vykazují lidské plody stabilní pravostrannou preferenci pohybu, jak shrnuje mimo jiné i článek Nature Human Behaviour. 

Známý výzkumník mozkové laterality Francks tvrdí, že praváctví je „výchozí výsledek“ toho, jak je mozek naprogramován geny během raného vývoje. Mozek je od začátku organizován asymetricky a tahle asymetrie se promítá do kontroly rukou.

Geny: žádný „gen pro praváky“, spíš mozaika

Dlouho se spekulovalo o jednom či dvou „genech pro pravorukost“. Velká genomová studie téměř 1,8 milionu lidí publikovaná v Nature Human Behaviour ale ukazuje, že realita je mnohem složitější. Vědci identifikovali desítky genetických variant spojených s leváctvím a obourukostí, rozesetých po celém genomu, přičemž každá má jen velmi malý efekt na výslednou preferenci ruky. Výsledky shrnuje článek Genome-wide association study identifies 48 common genetic variants associated with handedness. 

Podle genetického přehledu o lateralitě v časopise Trends in Genetics je tedy rukavost vysoce polygení rys – výsledná preference je kombinací mnoha drobných vlivů, která ovlivňuje, jak se během vývoje vybudují motorické oblasti mozku a jejich asymetrie.Cell

Na geny ale nelze svést všechno. Odhady dědivosti naznačují, že genetika vysvětluje zhruba čtvrtinu variability v preferenci ruky, zbytek je kombinací raného vývoje a prostředí. To vysvětluje, proč v rodině praváků může být levák – a proč dvojčata nemusí mít vždy stejnou dominanci ruky.

Mozek na stranu: lateralizace a řeč

S rukavostí úzce souvisí i to, jak má mozek rozdělené úkoly mezi levou a pravou hemisféru. U většiny praváků řídí levou ruku pravá hemisféra a pravou ruku levá, přičemž levá hemisféra je zároveň dominantní pro jazyk. Tohle uspořádání popisuje klasická studie o dominanci hemisfér pro řeč v časopise Brain i novější neurozobrazovací práce, shrnuté například v článku Handedness and its genetic influences are associated with structural asymmetries of the cerebral cortex. 

Velká analýza dat z UK Biobank vedená týmem z Max Planckova institutu ukázala, že leváci mají v průměru jiné vzorce asymetrie mozkové kůry, a to zejména v oblastech spojených s jazykem, pracovní pamětí a kontrolou ruky. Souhrn výsledků najdete v tiskové zprávě Max Planck Institute for Psycholinguistics. Rozdíly jsou ale malé a silně se překrývají – žádný „levácký mozek“ a „pravácký mozek“ ve smyslu dvou oddělených typů neexistuje.

Evoluce: nástroje, jazyk a možná i souboje

Proč by evoluce vůbec zvýhodňovala praváky? Jedna klasická odpověď zní: kvůli nástrojům. Lidé vyrábějí a používají nástroje už nejméně 3,3 milionu let a právě náročné jemné pohyby jedné ruky mohly podpořit stabilní specializaci jedné hemisféry pro plánování a jemnou motoriku. Článek archeoložky Caroline Spry z La Trobe University připomíná, že u nejstarších kamenných nástrojů i u raných druhů rodu Homo nacházíme důkazy převážně pravostranného používání ruky – dokonce i ve škrábancích na fosilních zubech, které vznikly při práci s nástroji.l

Další linie úvah spojuje praváctví s vývojem jazyka. Protože levá hemisféra často zajišťuje jak jemnou motoriku ruky, tak jazykové funkce, mohlo být výhodné, aby „ruční gesta“ a řeč sdílely stejnou stranu mozku – posílilo to koordinaci komunikace a manipulace s nástroji. Přehled o souvislostech mezi rukavostí, asymetrií mozku a neurovývojem publikovaný v časopise Brain ukazuje, že genetické vlivy na rukavost se překrývají s geny ovlivňujícími jazykové oblasti a některé neurovývojové poruchy.

A pak je tu hypotéza, která zní skoro jako z akčního filmu – „fighting hypothesis“. Původní verze tvrdila, že leváci mají ve vzácných soubojích výhodu, protože soupeři nejsou na jejich pohyby zvyklí. Novější „modified fighting hypothesis“ navržená Paulem Rodwayem a kolegy ale obrací perspektivu: praváci mohli získat výhodu při boji se zbraněmi, protože typický pravák zasahuje soupeřovu levou část hrudníku, kde je většina srdce. Tím by praváci častěji způsobili smrtelné zranění a měli mírnou evoluční výhodu. Tuto myšlenku rozvádí článek v časopise Symmetry nazvaný Why Are Most Humans Right-Handed? The Modified Fighting Hypothesis. 

Zároveň se ale zdá, že leváci si díky své vzácnosti uchovali „trumf“ v boji i sportu – jejich styl je hůře předvídatelný a v mnoha kontaktních sportech jsou mezi špičkou nadreprezentovaní. Přehledy v oblasti sportovní psychologie ukazují výhodu leváků v boxu, šermu či baseballu, jak shrnuje třeba souhrnný článek o levácích ve sportech v časopise Symmetry.MDPI+1

Výsledek? Evoluce mohla nastavit jakýsi kompromis: většina populace je praváků, což usnadňuje koordinaci, sdílení nástrojů a možná poskytuje výhodu v některých typech boje – ale menšina leváků přetrvává díky specifickým výhodám vzácného „opakovaného gardu“.

Svět pro praváky, ale ne proti levákům

Ať už byly evoluční důvody jakékoli, důsledky v moderním světě jsou všedně praktické. Od školních lavic přes nůžky a konzervy až po rozložení klávesnic či bankomatů – většina nástrojů je navržena pro pravou ruku. Článek v Business Insider dokonce katalogizuje „19 způsobů, jak je svět navržen pro praváky“, od měrných konvic po řazení v autě.Business Insider

To ale neznamená, že leváci jsou „vadní praváci“. Neurovědci znovu a znovu zdůrazňují, že rozdíly v mozku jsou průměrné, ne absolutní, a že většina leváků je neurologicky zcela zdravá. Některé statistické analýzy sice ukazují mírně vyšší výskyt určitých neurovývojových poruch u leváků, ale příčiny nejsou jasné a naprostá většina leváků žádnou diagnózu nemá.

Co tedy víme – a co ne

Na otázku „proč je většina lidí praváků“ dnes věda odpovídá spíš v bodech než jednou větou:

• Statistiky jsou jasné: kolem 90 procent lidí jsou praváci, leváci tvoří stabilní menšinu napříč kulturami. MedlinePlus a další přehledy to potvrzují na velkých souborech dat.

• Začíná to už v děloze: plody častěji pohybují pravou rukou, což naznačuje ranou biologickou předvolbu.

• Genetika má slovo, ale ne poslední: desítky genů jemně ovlivňují vývoj mozku, ale prostředí a náhoda hrají také velkou roli.

• Mozek je asymetrický: lateralizace pro jazyk a motoriku se s rukavostí částečně překrývá, ale zdaleka ne dokonale.

• Evoluce celou věc „doladila“: praváctví mohlo být praktické pro nástroje, koordinaci i boj, zatímco leváctví si udrželo výhodu vzácného stylu.

Zůstává ale dost nezodpovězeného. Proč je právě 90/10 a ne třeba 70/30? Jak přesně se během vývoje propojují geny, mozkové okruhy a zkušenosti dítěte? A jaké výhody má v moderním světě být nalevo od většiny?