Lidská řeč se začala rodit před 25 miliony let. Prozradil to makak

4. 5. 2020 – 12:08 | autor: Ladislav Loukota | komentáře:

Lidská řeč se začala rodit před 25 miliony let. Prozradil to makak
Mládě makaka. Studiem mozku toho druhu dospěli neurovědci k závěru, že kořeny lidské řeči jsou staré 25 milionů let | zdroj: Profimedia.cz

Je to překvapivé zjištění. Vědci ho dokládají novou studií odhalující u makaků mozkové cesty, které dnes používáme pro komunikaci jazykem. 

Lidská schopnost dorozumět se může být naší největší předností. I jiné druhy spolu komunikují, ne však na takové úrovni jako my. Slovo a písmo umožňují předávat si nejen jednoduché informace o potravě či páření, ale sdělovat komplexní myšlenky.

Dosud se předpokládalo, že lidská řeč začala vznikat někdy před pěti miliony let u společného předka lidoopů a lidí. Tým neuropsychologa Chrise Petkova z univerzity v anglickém Newcastlu však toto datum posouvá mnohem dál – do doby před 25 miliony let. Tvrdí, že u makaků, tedy živočichů rámcově podobných našim předkům z této éry, našel kořeny toho, co mohlo položit základy lidského jazyka.

Živé fosilie

Proč Petkov zkoumal živé makaky? Důvod je prostý. Zkoumat inteligenci u fosilií je víc než problematické. Navíc postrádáme vhodné fosilie. Mozek se jako měkká tkáň fosilizuje výjimečně. A pokud ano, tak v nedostatečné kvalitě.

Jedinou šancí výzkumníků je tedy studovat "živé fosilie", soudobé druhy živočichů, u nichž se předpokládá podobnost našim předkům a které neprodělaly tak rychlou evoluci.

Obecně se má za to, že mluvená řeč je záležitostí Homo sapiens a příbuzných druhů, například neandrtálců. Naši předci druhu Homo erectus, kteří vznikli před dvěma miliony let, možná už dovedli vytvářet základní protojazyk posunky a primitivními zvuky. Ale anatomicky zřejmě ještě nebyli vybaveni k vytváření složitých zvuků, jaké zvládají naše hlasivky.

profimedia-0102206406 homo erectus Homo erectus při přípravě zbraní. Tento druh už používal primitivní řeč | zdroj: Profimedia.cz

Jenže právě symbolický jazyk s pomocí jednoduchých zvuků i posunků mohl být významným krokem k našemu jazyku. Není natolik podstatné, zda měli Homo erectus či vzdálenější předci schopnosti vyluzovat zvuky jako my, důležitější je, zda na to měli předpoklady mentální.

Petkov použil srovnání s moderními makaky. Evoluční biologové tuší, že společný předek člověka a makaků žil před zhruba 25 miliony lety. Poté se vývoj obou druhů rozdělil. A právě u makaků nalezl vědec mozkové cesty pro komunikaci jazykem.

Dosud výzkumníci u opic studovali pouze prefrontální mozkovou kůru. Petkov ale podrobil výzkumu i sluchové centrum makaků, kde na skenech objevil část, která propojuje sluchovou kůru s čelními laloky, klíčovými pro zpracování řeči. 

Nejistoty trvají

"Přiznám se, že jsme byli ohromeni, když se před námi objevily tyto neurologické cesty," sdělil Petkov. "Bylo to jako najít novou fosilii dávno ztraceného příbuzného."

Podle výzkumníků jsou mozkové kapacity makaků podstatně slabší než obdobné možnosti v mozcích šimpanzů či dokonce lidí, ale data naznačují na možnost, že lidský jazyk měl kořeny v opičím mozku již před 25 miliony let.

Kritici nicméně upozorňují, že není potvrzeno, zda makakové používají zmíněnou část mozku k jednoduché komunikaci. A ani to samozřejmě nezaručuje, že stejné části existovaly u opic před 25 miliony lety.

Téma vývoje lidské řeči tak zůstane otevřeno nejspíš do příchodu nějakého Jurského (či spíše Paleogénského) parku, v němž vytvoříme klony prastarých živočichů.

Nejnovější články