Vývoj protilehlého (úchopového) palce v lidské ruce je pokládán za zlomový bod naší evoluce a je jasné proč: Se sebelepšími mozky bychom bez této anatomické pomůcky sotva mohli vytvářet a používat důmyslné nástroje.

„Zvýšená manuální zručnost v podobě protilehlého palce byla jedním z prvků, kterými jsme definovali naše předchůdce. Měla jim poskytnout významnou výhodu proti jiným hominidům," vysvětluje paleoantropoložka Katerina Harvatiová z německé univerzity Eberharda Karlse.

Harvatiová se podílela na nové studii, jejíž závěry vědci publikovali v žurnálu Current Biology. Studie dospěla v překvapivému závěru: Naši předci vyráběli nástroje a pracovali s nimi dlouho předtím, než se jejich palce shodovaly s palci dnešních lidí.

Slepice, nebo vejce? Ruka, nebo nástroj?

Dřívější výzkumy vedly k předpokladu, že palce v opozici proti ukazováčku získali naši předci zhruba před dvěma miliony let.

V minulých letech však byly nalezeny indicie, že primitivní nástroje vytvářené předchůdci moderního člověka jsou ještě starší. První nástroje podobné těm našim uměli zřejmě vyrábět již primitivní australopitekové v době před dvěma až třemi miliony let. Vytvářeli ale australopitekové nástroje díky lepší ruce? Anebo navzdory horší ruce? 

Výzkum v roce 2015 naznačil, že australopitékové mohli dát palec do protilehlé pozice, ačkoliv se k tomu museli více snažit a nevyplývalo to z přirozené anatomie. To by znamenalo, že první v evoluci byly lepší ruce – a až díky nim následovaly i lepší nástroje. 

Jenže zatímco starší výzkumy spoléhaly jen na studium kosterních pozůstatků, nová studie vycházela z biomechaniky, tedy ze studia a simulace toho, jak se (nejen naše) těla chovala na základě fyzikálních zákonů a vlastností materiálů.

Srovnání palce šimpanze a člověka- | zdroj: Harvati

Vědci tak zjistili, že struktura svalů a kloubů v ruce australopitéka sice mohla umístit palec do opozice, ale jeho ruce byly výrazně méně zručné a precizní než lidské. Australipitékové měli palec v protilehlém postavení jen částečně. To znamená, že palce australopitéků byly podobnější palcům šimpanzů než lidí.

Zručnost nejsou žádné čáry

Výzkumníci srovnali lidské ruce také s rukama jiných druhů. Další druhy hominidů z takového srovnání vyšly jako větší nešikové než lidé. S jedinou výjimkou.

Vyhynulá větev hominidů Paranthropus robustus mohla již před dvěma miliony lety dosáhnout jemné motoriky podobné moderním lidem. To může být důvod, proč sídliště tohoto druhu patří mezi nejstarší známá místa, kde naši předci používali oheň a uměli porcovat zvířata.

Lidská ruka, jak ji známe. | zdroj: Brittanica.com

Australopitékové, kteří si pomáhali primitivními nástroji, s nimi patrně operovali méně zručně, než by to uměli lidé. Je tedy možné, že právě zrod nástrojů ještě před vývojem lepší zručnosti posloužil jako evoluční tlak pro vývoj různých ručních dovedností. Jinými slovy, naši předchůdci mohli evoluci svých rukou sami napomoct.

Kmeny, které uměly vytvářet stále lepší nástroje a provádět s nimi promyšlenější úkony, měly konkurenční výhodu proti jiným hominidům. To postupně šroubovalo dál vývoj stále jemnější motoriky, na jejímž konci jsme dnes my.

Výzkumníci se chystají biomechanickou metodu použít také pro studium dalších druhů hominidů včetně neandrtálců. To by nakonec mohlo vést k mapě vývoje rukou od našich nejstarších předků až k nám.