Seznamte se s Lolou z pravěku. Byla snědá, modrooká a žvýkala

MAGAZÍN - Člověk autor: Radek Chlup

Vědci dokázali neuvěřitelné: Ze žvýkačky staré 5700 let zhotovili podobu pravěké dívky. Pojmenovali ji Lola. 

Lola z Lollandu

Lola z Lollandu, zdroj: Profimedia.cz

Žvýkačka je stará skoro jako lidstvo samo. Díky archeologickým nálezům víme, že lidé žvýkali už v dávném neolitu kousky březové smůly, ekvivalent Wrigley Spearmint. Dokonalejší žvýkačky si pak vyráběli z tuhých pryskyřic, kaučukového mléka, různých druhů trav, listů a vosků.

Staří Řekové žvýkali pistáciovou pryskyřici, Mayové zase šťávu z gumovníku Zapota. No a indiáni žijící v dnešní Nové Anglii ke žvýkání používali pryskyřici některých jehličnatých stromů.

Účinek žvýkaček byl kdysi stejný jako dnes – čištění zubů, svěží dech a prevence zánětů.

Koho by napadlo, že může žvýkačka až po tisíce let uchovat DNA člověka? Vlastně by to ani možné nebylo, kdyby žvýkačku na ostrově Lolland nechránily vrstvy rychle se ukládajícího bahna, které bránilo v přístupu vzduchu a mikroorganismům.

profimedia-0488525679 pravěka wrigley spearmint Žvýkačka z rozvařené březové smůly, pravěký ekvivalent Wrigley Spearmint, zdroj: Profimedia.cz

Dánskému týmu badatelů se díky tomu povedlo rekonstruovat vzhled ženy, která kdysi kráčela po oblasti dnešního jižního Dánska, a to díky malé hromádce březové smůly z rozvařené kůry.

Je to látka s antiseptickými účinky, která mohla pravěkým lidem pomáhat se záněty dásní či jinými problémy. A stejně jako v dásni, i ve žvýkačce se dají najít stopy slin, což umožňuje získat genetické informace o člověku, který ji žvýkal.

"Je úžasné, že jsme našli kompletní starodávný lidský genom z něčeho jiného, než je kost," potvrdil význam objevu vedoucí výzkumník a evoluční genomik Hannes Schroeder z Univerzity v Kodani.

Na základě sekvencí v DNA vědci pomocí počítače sestavili morfologii obličeje. Tento postup umožňují data z populačních výzkumů, ve kterých byla nalezena místa v naší DNA, která se na morfologii podílejí.

Jak tedy žena ze žvýkačky, kterou pojmenovali Lola, vypadala a kým vlastně byla? Byla to dívka s tmavou pletí, u tehdejších Západoevropanů převládající. Měla tmavě hnědé vlasy a modré oči.

Žena, která před žvýkáním snědla divokou kachnu a lískové oříšky, patřila k lovcům a sběračům z kultury Ertebølle, kteří před šesti tisíci lety představovali tradiční obyvatele severní Evropy. 

Kromě snědeného jídla vědci identifikovali několik druhů orálních bakterií, včetně mikrobů spojených s onemocněním dásní, zápalem plic a infekční mononukleózou. Tak hluboká úroveň detailů získaných z pouhé žvýkačky, svědčí o neuvěřitelném vědeckém pokroku a potenciálu analýzy DNA

Popsaný případ je první, kdy se genom pravěkých lidí podařilo získat z něčeho jiného než z kostí.

 

Tagy: věda a poznání pravěký člověk homo sapiens archeologie genetika DNA

Zdroje: Nature Communications