Každé dítě by si ze školy (i z té online) mělo odnést poznatek, že lidé mají pět smyslů: zrak, sluch, čich, chuť a – hmat. Patří to mezi základní vědomosti. Málokdo, nejen z dětí, ale i dospělých, si však uvědomuje, jak je ten pátý smysl pro člověka důležitý.

Hmat nám pomocí receptorů v kůži umožňuje získávat vjemy z bezprostředního okolí. U prstů je přitom mimořádně vyvinutý. A nová studie nám dává odpověď na otázku, proč jsou lidské prsty tak citlivé a zároveň šikovné.

Člověk, tvor citlivý 

Biologové z univerzity ve švédském městě Umeå pomocí důmyslného zařízení zkoumali citlivost prstů u dvanácti lidí. Zatímco po prstech, které byly pevně zafixovány k podložce, jezdily dobrovolníkům 0,4 mm široké kužely posunované strojkem, elektrody měřily reakci nervových buněk pod kůží (viz snímek).

Přípravek na měření citlivosti prstů. | zdroj: Jarocka et. al

Díky této technologii výzkumníci odhalili, kdy jednotlivé papilární linie, což jsou vlastně vyvýšené reliéfy otisků prstů, cítí dotyk strojku, ale také zmapovali, jaké nervy tento pohyb, zaznamenaný receptory, předávají dál do nervového systému.

Analýzou toho, jak která zóna reagovala, vědci poznali, že nejmenší citlivá oblast na našem prstu má právě šíři jediné papilární linie – tedy šíři jednoho proužku v otisku prstu. Dalo by se proto říct, že jedna papilární linie je nejmenší jednotkou citlivosti našich prstů.

To ale neznamená, že všechny části na povrchu prstu vnímají stejně. Studie odhalila, že ačkoli jednotlivé papilární linie vzdálené přibližně 0,4 milimetru jsou základní zónou citlivosti, některé oblasti jsou na dotek vnímavější než jiné.

„Máme na prstech mnoho ‚hotspotů‘ a každý reaguje na titěrné detaily o velikosti 0,4 milimetru, což je zhruba velikosti jedné papilární linie," cituje Jarockou časopis New Scientist. „Náš mozek všechny tyto informace přijímá. Proto také mají lidí v prstech tak jemnou motoriku a vysokou citlivost v konečcích svých prstů."

Prsty evoluční výhodou

Studie vědců ze švédské univerzity, publikovaná v časopisu The Journal of Neuroscience, dává možnost lépe pochopit, jak funguje hmat, což by mohlo posloužit mnoha oborům – například rekonstrukční chirurgii, anebo vývoji robotů schopných hmatu.

Zajímavé by mohlo být také srovnání s citlivostí prstů jiných živočichů, které by mohlo pomoci poznat, nakolik citlivé prsty poskytly člověku evoluční výhodu vůči jiným primátům.