Teplota lidského těla klesá a není úplně jasné proč

7. 11. 2020 – 9:01 | Člověk | ave | Diskuze:

Teplota lidského těla klesá a není úplně jasné proč
Termogram lidského těla – vlevo ženy, vpravo muže. Termogramy měří infračervené záření vyzařované tělem. Oblasti těla jsou barevně rozlišeny podle teploty, od světle modré (studené) přes růžovou, žlutou a červenou až po bílou (nejteplejší). | zdroj: Profimedia

Nová studie potvrzuje zajímavý jev – lidská těla chladnou. Platí to jak pro obyvatele vyspělých zemí, tak pro domorodce z Amazonie.

V polovině devatenáctého století dospěl německý lékař Carl Reinhold Wunderlich k závěru, že horečka není nemoc, ale příznak nemoci. Rozhodl se proto stanovit průměrnou teplotu lidského těla.

Wunderlich po sedmnáct let měřil teplotu v podpaží pacientům. V roce 1868 pak publikoval své zjištění o tom, že průměrná (a optimální) teplota lidského těla na povrchu je 37 stupňů Celsia. Za takové teploty se dá předpokládat, že lidské orgány fungují správně.

Dnes už pochopitelně víme víc. Například to, že teploty se během dne mění. Ráno jsou nižší než večer. A také to, že tělesná teplota dětí je vyšší, protože mají rychlejší metabolismus.

Kromě toho jsme však také zaznamenali pozoruhodný jev – průměrná tělesná teplota lidí klesá.

Jsme hluboko pod sedmatřicítkou

V roce 2019 biologové z amerických univerzit ověřovali, nakolik Wunderlichem naměřené hodnoty odpovídají realitě. Analyzovali data více než 677 tisíc pacientů ze Spojených států od roku 1862 do roku 2017.

Studie starých zdravotních záznamů ukázala, že zatímco před zhruba 150 lety byla průměrná tělesná teplota 37,16 stupně Celsia, dnes je pouhých 36,60 stupně.

Vědci ve studii zveřejněné v odborném magazínu eLife předpokládají, že hlavní příčinou rozdílu mezi minulostí a dneškem jsou záněty. "Záněty v těle produkují bílkoviny a cytokiny, které zvyšují náš metabolismus, a tím zvyšují naši teplotu," řekla Julie Parsonnetová, profesorka medicíny na Stanfordově univerzitě a spoluautorka studie. 

Je přitom jasné, že lidé v minulosti neměli tak kvalitní lékařskou péči jako dnes. Častěji trpěli drobnými nebo většími záněty – od zkažených zubů, drobných poranění i vnitřních zranění.

Dalším vysvětlením je ale i to, že lidské tělo dnes nemusí tak intenzivně regulovat teplotu, protože má kvalitní oblečení a klimatizaci.

Domorodci chladnou rychleji

Taková logická vysvětlení však relativizuje nová studie publikovaná v časopise Science Advances. Popisuje výzkum tělesné teploty v průběhu času u členů kmene Tsimane, domorodé populace v bolivijské Amazonii pověstné vynikajícím zdravím.

Tým lékařů a antropologů z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře zjistil, že průměrná teplota obyvatelů kmene překvapivě rychle klesá.

Teplotu začali výzkumníci členům kmene systematicky měřit v roce 2002. Z 18 tisíc lékařských záznamů 5500 domorodců z let 2002 až 2018 zjistili, že teplota tamních žen se za pouhých 16 let snížila o 0,45 stupně Celsia a mužů o 0,49 stupně. Z 37 stupňů Celsia klesla tělesná teplota obyvatel Amazonie k 36,5 stupně.

Co za tím vězí?

"Pokles může být ovlivněn nárůstem moderní zdravotní péče a nižší mírou přetrvávajících mírných infekcí ve srovnání s minulostí," píše ve zmíněné studii profesor antropologie na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře Michael Gurven, jeden z autorů studie.

Guven však podotýká, že infekce jsou ve venkovských oblastech Bolívie stále rozšířené. Pozorovaný pokles tělesné teploty jimi proto nelze beze zbytku vysvětlit. A nedá se vysvětlit ani lepšími životními podmínky, protože život domorodců se během posledních dvou dekád nijak výrazně nezměnil.

Vědecký tým přiznává, že zatím nenašel žádné jasné vysvětlení snižující se tělesné teploty. Výzkumníci však chtějí tento trend zkoumat dál, protože pokládají teplotu za důležitý ukazatel lidského zdraví.

Zdroje:
Science Advances

Nejnovější články