PFAS: Neviditelní zabijáci z každodenního života

PFAS (perfluoroalkylované a polyfluoroalkylované látky) se používají v nepřilnavých pánvích, nepromokavém oblečení, potravinových obalech i hasicích pěnách. Jejich problém je jednoduchý – jsou extrémně odolné, nerozkládají se přirozeně a v těle zůstávají roky.

„PFAS se chovají jako molekulární hosté, kteří se usídlí v krvi, játrech a tkáních a odmítají odejít,“ vysvětluje ekologická toxikoložka Lauren Richter

(Science News).

Jejich přítomnost je spojována s poruchami štítné žlázy, imunitního systému, vysokým cholesterolem a rakovinou ledvin. Odhalit způsob, jak je z těla efektivně odstranit, bylo donedávna téměř nemožné.

Zvrat díky mikrobiomu

Vědci z North Carolina State University se ale zaměřili na to, zda střevní mikrobi hrají roli v pohybu PFAS v těle – konkrétně v jejich vylučování stolicí. Ve studii na myších zjistili, že zdravý mikrobiom výrazně zvyšuje schopnost těla zbavit se těchto látek.

Ve chvíli, kdy myším mikrobiom narušili (např. antibiotiky), pokleslo množství PFAS vyloučených stolicí až o 50 %. To ukazuje, že určité bakteriální procesy podporují transport PFAS z krve zpět do střev, kde se mohou vyloučit z těla ven.

Klíčová molekula: žlučové kyseliny a bakterie

Mechanismus není zatím plně objasněn, ale vědci mají teorii: PFAS jsou amfipatické molekuly – podobné tukům. Žlučové kyseliny (vylučované játry) pomáhají rozkládat tuky ve střevech, a mikrobi napomáhají jejich recyklaci. V této fázi se PFAS mohou „svézt“ s žlučovými kyselinami zpět do střevního obsahu a být vyloučeny stolicí.

Když ale mikrobi chybí, žlučové cykly se naruší – a PFAS zůstávají cirkulovat v krvi.

Podle hlavního autora studie, toxikologa Christopha Rensingera:

„Mikrobiom funguje jako tichý partner detoxikačního systému. Pokud ho poškodíme, tělo se zbavuje škodlivin mnohem hůř“.

Co to znamená pro lidi?

Studie zatím probíhala na myších, ale vědci připravují první klinické pokusy u lidí, zejména u jedinců žijících v oblastech s vysokou expozicí PFAS (např. v blízkosti hasičských letišť nebo továren).

Hypotéza zní jasně: Lidé s bohatým a stabilním mikrobiomem mohou vylučovat PFAS rychleji. Pokud se to potvrdí, otevře se cesta k:

• probiotické léčbě na podporu detoxikace,

• personalizované výživě zaměřené na podporu žlučových cyklů,

• případně i „mikrobiálním transplantacím“ u extrémně zatížených jedinců.

Rizika antibiotik i moderní stravy

Výsledky také znovu upozorňují na nečekaná rizika nadměrného užívání antibiotik, která ničí střevní bakterie. Stejně tak ultra-zpracovaná strava, málo vlákniny nebo stres mohou vést k mikrobiální nerovnováze – což pak zpomalí schopnost těla zbavit se škodlivých látek, jako jsou PFAS.

Co můžete udělat už teď?

Zatím sice neexistuje „detoxikační pilulka“ proti PFAS, ale odborníci doporučují:

• jíst více vlákniny (pomáhá růstu prospěšných bakterií),

• omezit zbytečné užívání antibiotik,

• konzumovat fermentované potraviny (např. kefír, kysané zelí, kimchi),

• sledovat expozici PFAS ve svém okolí (např. pít filtrovanou vodu).

Shrnutí: Naděje přichází zevnitř

PFAS byly dosud považovány za „věčné chemikálie“, které zůstávají v těle téměř navždy. Ale nový výzkum ukazuje, že naše vlastní střeva – konkrétně mikrobi, kteří v nich žijí – mohou výrazně ovlivnit, jak dlouho v těle zůstanou.

Je to další důkaz, že mikrobiom není jen módní slovo, ale klíčový orgán s potenciálem chránit nás před jedy moderního života.

Jak uzavírá Rensinger:

„Možná jednou nebudeme detoxikovat pomocí zelených nápojů, ale pomocí zdravého střeva.“