Říká se jim rarášci, anebo prachoví ďáblové. Na Marsu jsou běžní.

Jsou to prachové víry, které vznikají cirkulací vzduchu na teplém nebo suchém povrchu a studeného vzduchu z oblačnosti. A ačkoli patří na Marsu k poměrně běžným jevům, až nedávno se podařilo zaznamenat, jak vlastně zní.

Rarášek se roztočil a zasyčel

Jeden z rarášků 21. září 2021 přeletěl nad robotickým vozítkem americké agentury NASA Perseverance. Marsovský robot – první, který dostal do výbavy mikrofon – zvuky tohoto atmosférického jevu podobajícího se slabšímu tornádu, zaznamenal.

Výsledek publikovali experti z NASA v časopise Nature Communications.

„Na jedenáctisekundovém záznamu zachyceném mikrofonem můžete slyšet dvě fáze nízkofrekvenčního větru, a to když nejprve přední a potom zadní stěna prachového ďábla prolétá nad roverem. Mezi těmito fázemi bylo vozidlo v oku víru,“ cituje web zpravodajské stanice CNN hlavní autorku studie Naomi Murdochovou, výzkumnou pracovnici z Vysokého ústavu letectví a kosmonautiky na univerzitě v Toulouse.

Na nahrávce je patrné syčení a praskání. Syčení pochází z tření větru o povrchu roveru a praskání způsobují zrnka písku dopadající na vozítko.

„Naši experti dokázali spočítat částice v prachovém víru podle intenzity, s jakou dopadaly na vozítko,“ řekla Murdochová.

Vír patrně dosahoval výšky kolem 118 metrů a jeho průměr měřil 25 metrů. Překvapením bylo pro vědce zjištění, že prach se hromadí uvnitř víru, a nikoliv jen na jeho obvodu. Možným vysvětlením je scénář, při němž se vír nad sondou teprve začínal formovat.

Budeme předpovídat bouře na Marsu?

Atmosféra Marsu je zhruba stonásobně řidší než atmosféra na Zemi, to ale neznamená, že je nevýznamná. V jejím poznání nám mohou pomoct právě prachoví ďáblové. Víry jsou totiž ukazateli turbulencí v atmosféře na Marsu, a hrají důležitou roli v marsovském prachovém cyklu.

Z dat o pohybu prachu mohou vědci pochopit vznik a vývoj prachových bouří. Ty jsou podstatně větší než víry – mohou obklopit celou planetu, a budou mít význam i pro lidskou činnost na Marsu.

„Akustická měření dopadů a zvedání prachu zlepší naše chápání prachových bouří a také pomohou zlepšit modely marsovského klimatu,“ upozornila Murdochová. „Pochopit, jak se prach vlastně zvedá je také zásadní pro budoucí mise, protože prach může vesmírné lodě poškodit,“ dodala výzkumnice.

Jedna z celoplanetárních bouří ukončila v roce 2018 patnáctiletou misi roveru Opportunity. Prach, který se usadil na jeho solárních panelech, mu znemožnil dobít baterie.