Marsovský měsíc Phobos (také Fobos) budí obavy už svým názvem – v řečtině znamená Děs. A aby nebylo strachu málo, druhý měsíc rudé planety byl pojmenován Deimos, tedy Hrůza.

Alespoň v případě Phobosu je jeho jméno přiléhavé. Tato vesmírná skála, bližší a větší ze dvou měsíců Marsu, obíhá ve výšce 6000 kilometrů od povrchu planety. Žádný jiný měsíc ve Sluneční soustavě nekrouží kolem své planety blíž. Pro srovnání: Měsíc je od Země vzdálen 384 400 kilometrů.

Co je však podstatné: Dráha Phobosu se blíží Marsu o 1,8 metru za deset let. Americká vesmírná agentura NASA na svém webu upozorňuje, že tento marsovský měsíc neodvratně spěje k záhubě. Za 20 až 50 milionů let se na planetu zřítí.

Dva temné scénáře

Na Zemi a pozemšťany by tato vesmírná srážka neměla mít zásadní dopad, byť k naší planetě by mohly dorazit asteroidy, které z ní vzniknou.

Jenže lidé, jak říká Elon Musk, se jednou stanou meziplanetárním druhem. Osídlí také Mars, který patří mezi hlavní cíl vizionáře a zakladatele SpaceX. A v tom spočívá hrozba, která pochází od kamene, který se jmenuje Děs.

Pohled na marsovské měsíce Phobos (větší) a Deimos (menší) z kamery sondy Mars Express. Snímky vznikly v roce 2009. | zdroj: Planetary.s3.amazonaws

Zřícení Phobosu by mohlo mít drtivé dopady na budoucí osadníky Marsu. Marsovský měsíc by mohl způsobit škody obdobné těm, které na Zemi před 65 miliony napáchala kometa o velikosti 10 až 15 kilometrů. Její dopad do oblasti dnešního Mexika ukončil 170 milionů let trvající vládu dinosaurů.

Většina astrovědců se však přiklání ke scénáři, podle něhož celý Phobos do Marsu nenarazí, protože ho před tím rozervou slapové síly způsobené gravitační silou blízkého Marsu.

Kusy Phobosu by v takovém případě obíhaly Mars jako tmavý prstenec. Pro případnou populaci by však tyto trosky byly také nebezpečné, protože by postupně bombardovaly povrch planety.

Po spirále smrti

Pozorování zatmění z povrchu Marsu během posledních dvou desetiletí vědcům umožňuje upřesňovat sestupnou spirálu smrti Phobosu, píše NASA.

Rover Perseverance počátkem dubna fotografoval, jak Phobos, který oběhne Měsíc za pouhých osm hodin, zakryl část slunečního kotouče na obloze Marsu. A přechody měsíce před Sluncem snímaly už předtím sondy Opportunity, Spirit a Curiosity.

Zatmění Slunce, jak je patrné z videa sestaveného ze snímků Persevarence, vypadá na rudé planetě jinak než na Zemi. Marsovské měsíce jsou výrazně menší než Měsíc obíhající Zemi (Phobos měří 27,0×21,6×19,8 kilometru, Deimos 5,0×12,0×10,4 kilometru a Měsíc má průměr 3476,2 kilometru).

Phobos proto při zatmění není schopen zakrýt celé Slunce a samotné zatmění je vzhledem k jeho blízkosti Marsu krátké, trvá pouhých 40 sekund.

Vědcům ale zatmění umožňuje sledovat odchylky v oběžné dráze Phobosu a zkoumat vzájemné působení mezi Marsem a jeho měsícem. Výsledkem bude zpřesňování odhadů zkázy Phobosu.

Významně k němu mohou přispět příští sondy. První bude japonská MMX, která by k Phobosu měla dorazit za dva roky, prozkoumat ho a přivézt na Zemi vzorky z jeho povrchu.

Jak to skončí?

Dá se předpokládat, že za desítky milionů let budou mít lidé (pokud v té době bude lidstvo existovat) v rukou mnohem pokročilejší techniku, s jejíž pomocí by se měli s padajícím Phobosem vypořádat.