Moč velryb je klíčem k životu v oceánech. Bez ní by ekosystém zkolaboval
15. 5. 2025 – 6:47 | Příroda | Miroslav Krajča | Diskuze:

Když se mluví o mořích a oceánech, většina lidí si představí plankton, ryby nebo korály. Jenže podle vědců má zásadní roli v udržení zdravého mořského ekosystému i něco, co by čekal málokdo: velrybí moč. Tento přehlížený „vedlejší produkt“ je totiž bohatý na živiny a udržuje oceány produktivní a plné života.
Velryby patří k největším tvorům planety, ale jejich význam pro oceány sahá daleko za jejich velikost. Nejnovější výzkumy ukazují, že odpadní produkty kytovců – zejména moč a výkaly – hrají zásadní roli v cirkulaci živin, které jsou klíčové pro zdraví celého mořského ekosystému. A přesto se o tom téměř nemluví.
Podle článku publikovaného na IFLScience fungují velryby jako mobilní živinové pumpy. Během svých migrací transportují dusík, fosfor, železo a další prvky z hloubek oceánu zpět na povrch – a to nejen fyzickým pohybem, ale i močením a vyměšováním na hladině.
Jak to funguje?
Když velryba stoupá z hloubky oceánu k hladině, přináší s sebou živiny, které byly uvězněné v dolních vrstvách vody. Na hladině pak uvolňuje močí a trusem klíčové sloučeniny, které slouží jako hnojivo pro mikroskopické řasy – fytoplankton. A právě plankton tvoří základ celého potravního řetězce.
„Velryby zajišťují vertikální tok živin v oceánu. Jejich vyměšování podporuje růst planktonu, který pak živí ryby, ptáky a další mořské organismy,“ vysvětluje Dr. Joe Roman, mořský biolog z University of Vermont, který se vlivem kytovců na oceán zabývá více než deset let.
Plankton přitom nejen živí ostatní živočichy, ale absorbuje obrovské množství oxidu uhličitého z atmosféry – a tím pomáhá zpomalovat změnu klimatu.
Co se stane, když velryby chybí?
V minulých stoletích byla většina druhů velryb drasticky vybita v důsledku komerčního lovu. Odhaduje se, že před průmyslovým lovem existovalo více než 4 miliony velryb, zatímco dnes jich je jen zlomek.
Jejich úbytek způsobil nejen ztrátu ikonických živočichů, ale také rozpad ekologických funkcí, které byly spojeny právě s jejich přítomností. V oblastech s nízkým výskytem kytovců dochází k poklesu produktivity planktonu a následně celého ekosystému.
„Když z oceánů zmizely miliony velryb, zmizel i významný tok živin. To mělo hlubší důsledky, než jsme si původně mysleli,“ uvádí Dr. Heidi Pearson, profesorka mořské biologie z University of Alaska Southeast.
Jejich návrat může pomoci
Obnova velrybích populací neznamená jen záchranu druhu. Znamená to znovuobnovení přirozeného cyklu živin, který pomáhá oceánům regenerovat a čelit změně klimatu. Vědci dnes mluví o konceptu „velrybího hnojení“ (whale pump), které by mělo být zahrnuto do globálních strategií ochrany klimatu a biodiverzity.
Díky ochraně, která platí v mnoha zemích od 70. let, se některé druhy velryb začínají pomalu vracet – například plejtváci obrovští nebo keporkaci. Jejich přítomnost může opět nastartovat mechanismy, které byly po staletí utlumovány.
Shrnutí:
-
Velrybí moč a výkaly hrají klíčovou roli v oběhu živin v oceánech
-
Podporují růst planktonu, který živí ekosystém a pohlcuje CO₂
-
Lov velryb v minulosti narušil tento proces, jehož důsledky vidíme dodnes
-
Obnova velrybích populací může pomoci obnovit zdraví oceánů