Přerušované hladovění, známé jako intermittent fasting (IF), se v posledních letech stalo jedním z nejdiskutovanějších výživových přístupů. Ať už jde o režim 16:8, 5:2 nebo jiné varianty, cílem je omezit příjem potravy na určitý časový rámec. Většina studií doposud zkoumala vliv IF na metabolismus, váhu nebo cukrovku, ale nová studie publikovaná v časopise Cell Metabolism naznačuje, že půst zásadně ovlivňuje i mozek – a to překvapivě rychle.

Podle ScienceAlert vědci z Kolumbijské univerzity použili funkční magnetickou rezonanci (fMRI), aby sledovali mozkovou aktivitu účastníků, kteří dodržovali režim přerušovaného půstu po dobu jednoho týdne. Výsledky ukazují, že půst nevede pouze ke změnám v chuti k jídlu nebo metabolismu, ale že dochází i ke změně aktivity v oblastech mozku spojených s pamětí, pozorností a řízením chování.

 Co vědci zjistili?

Během experimentu účastníci jedli každý den pouze během osmihodinového okna, zatímco zbytek dne strávili bez kalorií. Už po sedmi dnech výzkumníci zaznamenali zvýšenou propojenost mozkových oblastí, které řídí kognitivní funkce a kontrolu chuti.

„Zjistili jsme, že přerušovaný půst vyvolává dynamické změny v neuronální síti, které mohou zlepšovat schopnost odolávat nutkání a impulzům,“ uvedl neurovědec Rafael de Cabo, spoluautor studie.

Jedna z nejvýraznějších změn byla pozorována v tzv. výchozím mozkovém režimu (default mode network), který se aktivuje při odpočinku nebo „bloumání“ mysli. Aktivita v této oblasti byla po půstu snížená, což vědci interpretují jako známku větší soustředěnosti a mentální stability.

Změny se projevily také v oblasti hypotalamu – části mozku, která kontroluje hlad, hormonální signalizaci a stres. Tyto změny by mohly vysvětlovat, proč někteří lidé po několika dnech půstu uvádějí zlepšení nálady nebo menší pocit hladu.

Krátkodobý půst, dlouhodobý dopad?

Autoři studie upozorňují, že změny byly zaznamenány již po týdnu, což naznačuje, že mozek reaguje na kalorické omezení velmi rychle. Ačkoli dlouhodobý vliv zůstává nejasný, první výsledky jsou slibné.

„Překvapilo nás, jak rychle se mozek přizpůsobil novému rytmu příjmu potravy,“ řekla Dora B. Dávalos, hlavní autorka studie.

Zajímavé je, že některé ze zaznamenaných změn se podobají těm, které byly dříve pozorovány u lidí trpících neurodegenerativními onemocněními. To vede k hypotéze, že přerušovaný půst by mohl v budoucnu hrát roli i v prevenci Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby, ale k tomu jsou zapotřebí další studie.

Co z toho plyne?

Přerušované hladovění se tak jeví jako více než jen výživový trend. Studie ukazuje, že už krátkodobé změny ve stravovacím režimu mohou mít měřitelný vliv na funkci mozku – konkrétně na to, jak vnímáme podněty, jak se soustředíme a jak zvládáme stres a chuť na jídlo.

Ačkoliv IF není vhodný pro každého (např. těhotné ženy, diabetiky nebo osoby s poruchami příjmu potravy), může být účinným nástrojem pro podporu duševního zdraví a kognitivního výkonu – nejen prostřednictvím fyziologických změn, ale i díky posílení disciplíny a vědomého vztahu k jídlu.

Shrnutí:

• Přerušovaný půst mění činnost mozku už po týdnu

• Zlepšuje propojení mozkových oblastí a snižuje impulzivitu

• Může ovlivnit paměť, soustředění a hladiny stresu

• Studie nabízí nový pohled na neurobiologii výživy