Na Sibiři se množí tajemné díry
28. 7. 2014 – 15:00 | Příroda | Lukáš Grygar | Diskuze:
Když k nám před čtrnácti dny dorazila ze Sibiře zpráva o záhadné jámě na poloostrově Jamal, samozřejmě to spustilo spekulace na plné obrátky. Nyní hlásí geologové další dvě. Otevírají se snad v daleké Rusi brány pekelné?
Zrovna peklo totiž na Sibiři dost frčí: možná se k vám už dostala nahrávka údajných „zvuků z pekla“, které prý pořídili vědci mikrofonem, spuštěným do blíže neurčeného sibiřského vrtu. Co na tom, že nahrávka je ve skutečnosti smíchaná ze zvukové stopy hororového braku Baron Blood – fáma už si žije vlastním životem.
Dá se očekávat, že nově objevené úkazy, nota bene z míst přezdívaných „Konec světa“, báchorky o pekle znovu přiživí, a proto se raději podívejme, co přesně se na Sibiři děje. Místní pastýři tam objevili už třetí z děr, jejichž pravidelnost by laika sváděla k teoriím o umělém zavinění.
Naštěstí máme po ruce kromě laiků také geology, pro které nejsou podobné jevy ničím výjimečným: podle všeho jde totiž o variaci na tzv. závrt, krasový jev, který velice dobře známe i u nás v České republice. Letos v únoru se například jeden takový objevil nedaleko Ostrova u Macochy a celá řada dalších zůstane nepovšimnuta v polích a lesích, kde postupně zarůstají trávou.
Zatím nevysvětlený ale zůstává způsob, jakým sibiřské závrty vznikly. Vědci, kteří se průzkumem toho jamalského zabývají, zatím za nejpravděpodobnější považují teorii, související s globální změnou klimatu: jak se klima na Sibiři otepluje, tamní permafrost (tedy věčně zmrzlá půda) začíná tát a uvolňuje metan. Ten pak dané místo natlakuje podobně, jako když na Silvestra třepete lahví šampaňského. Na zdraví!
zdroj: YouTube
Jak vidno, za výsledek by se nemusel stydět žádný střelmistr. Sibiřské jámy se průměrem pohybují od čtyř do patnácti a sahají do hloubky až sedmdesáti metrů. Z velké části jsou tvořeny ledem, který dále taje, a jejich včasné odhalení dává geologům příležitost lépe rozumět procesům, probíhajícím v sibiřské půdě.
Lze si odvodit, že podobných děr existuje v odlehlých oblastech celá řada, ale lidé jich objeví jen zlomek. Často také trvá, než se na místo dostanou odborníci – na první jamalský závrt narazili tamní obyvatelé už před rokem. A ať už jich v drsné přírodě čeká libovolný počet, ke zklamání všech satanistů musíme bohužel konstatovat, že do pekla nevedou.