Záznam na papyru pochází z doby kolem roku 1450 před naším letopočtem. Je vzácný, protože mumifikátoři ve starém Egyptě si poznatky o svém řemesle zpravidla předávali jen ústně, pokládali je za vzácné know-how. Donedávna byly známy pouze dva útržkovité texty o balzamování těl, které jsou zhruba o tisíc let mladší.

Schiødtová odhalila manuál pro mumifikaci v odborném lékařském textu, který se zabývá bylinnou medicínou a otoky kůže. Dosud nikdo netušil, že obsahuje také zmínky o balzamování těl zesnulých.

Část textu o balzamování na papyrusu v Kodaňské univerzitě. | zdroj: poskytnuto - Copenhagen University

„Text byl psán s vědomím, že ho budou číst odborníci, kteří mají s balzamováním zkušenosti. Je mimořádně podrobný,“ řekla egyptologka Schiødová.

Manuál není kompletní, přesto poskytuje historikům cenné informace. Některé popisované techniky dosud nebyly známy. Například úprava obličeje zemřelého pomocí antibakteriální směsi pojiv a rostlinných vonných látek, která se vaří a kterou se poté napouští plátno, do něhož se obličej zabalí. Plátno se také potíralo pryskyřicí, která pomáhala obvazy držet pohromadě.

Tvář se s celým tělem balila do balzamovacích směsí opakovaně ve čtyřdenních intervalech. Mezi nimi byly přestávky vyhrazené rituálním aktivitám, které měly zesnulému ulehčit posmrtný život. Během nich se tělo zesnulého obkládalo slámou napuštěnou aromatickými látkami, aby se k němu nedostal hmyz, červi, anebo hlodavci. Při posledním balení se do plátna vkládaly amulety, které měly chránit mrtvého na cestě do podsvětí. 

Těla se mumifikovala v přístřešku postaveném poblíž hrobu. Procedura byla dlouhá, trvala celkem 70 dní.

První den se tělo omylo vodou z Nilu, poté se z něj vyjmuly orgány s výjimkou srdce. Následovalo vysoušení - těla i orgánů, které trvalo 35 dnů. Používal se při tom natron – přírodní směs uhličitanu sodného a hydrogen-uhličitanu sodného, která se těžila v oblasti Wádí Natrún. 

Kresba z dřevěné rakve zobrazující boha smrti Anubise sklánějícího se nad mumifikovaným tělem. | zdroj: Profimedia

Tělo se vysoušelo zevnitř i zvenčí a oplachovalo směsí olejů, aby zůstalo vláčné. Nakonec se do něj vrátily dehydratované orgány. A jak výplň se k nim přidaly například piliny.

Během druhého 35denního období se zemřelí balili do obvazů. Právě něj se týká text popisující balzamování obličeje, který odhalila Schiødová.

Poslední dny provázely rituální aktivity, které měly zesnulému umožnit poklidný posmrtný život.