Nalezena včela, která létala a opylovala už před 100 miliony lety

17. 2. 2020 – 23:22 | Příroda | Pavel Jégl | Diskuze:

Nalezena včela, která létala a opylovala už před 100 miliony lety
Pravčela zalitá v jantaru | zdroj: Profimedia.cz

Unikátní objev pravčely zalité v jantaru pootevírá okno do světa evoluce hmyzu i rostlin.

Jantar je skvělý mumifikátor, kterému vděčíme za to, že dnes můžeme obdivovat pradávný hmyz. Při výronech pryskyřice se stává, že na lepkavou smůlu stromů se hmyz přilepí a další kapky ho zcela zalijí. Tím je oddělen od vzduchu, mumifikován a ve zkamenělé pryskyřici (jantaru) zachován.

Právě to se přihodilo před sto miliony lety pravčele v jižní Asii na území dnešního Myanmaru, dříve Barmy. Byl to nešťastný okamžik pro hmyzího jedince, zato šťastná chvíle pro vědu.

zdroj: YouTube

Včelu v Barmě objevil a analyzoval biolog z Oregonské stání univerzity George Poinar. Spolu s ním identifikoval v jantaru dvě desítky parazitických larev, které se držely včely-samice a které sužují i dnešní včely, i pyl na včelím těle.

Je to jedinečný nález, nejstarší záznam o tom, že včely opylovaly rostliny už v období křídy, desítky milionů let předtím, než na Zemi dopadl asteroid Chicxulub, který ukončil éru dinosaurů.

profimedia-0498603227 bee 2 Parazitická larva, kterou před 100 miliony let uvěznil jantar spolu s pravčelou | zdroj: Profimedia.cz

Včely se vyvinuly z masožravých vos. Příčiny radikální změny jejich stravovacích návyků však pro biology zůstávají tajemstvím. "Tato fosilie nám může leccos napovědět o změnách, kterými prošly vosy, než se začaly živit nektarem a pylem," píše ve zprávě o svém objevu George Poinar.

Dosud nalezené fosilie včel pocházely z mladších geologických období, z doby vzdálené maximálně 65 milionů let. Tyto včely byly téměř identické s těmi současnými. Nově objevenou primitivní včelu zatím neznámého druhu pojmenovali vědci Discoscapa apicula.

Nález poskytne nové poznatky o evoluci včel, které hrály a dosud hrají klíčovou roli ve vývoji kvetoucích rostlin. Rostliny spoléhají na včely, aby přenesly svůj genetický materiál z jedné rostliny na druhou, zatímco včely se spoléhají na potravu, kterou z nich získají – nektar a pyl květů.

Důležitost včel si uvědomoval i geniální fyzik Albert Einstein, kterému je připisován výrok: "Až včely zmizí ze Země, budou člověku zbývat jen čtyři roky života. Už nebude žádných včel, žádného opylení, žádných rostlin a žádných lidí."

profimedia-0498602762 bee 3 Zrna pylu, která se zachovala na těle pravčely | zdroj: Profimedia.cz

Zdroje:
https://oregonstate.edu/osuresearch

Nejnovější články