Americké astrovědkyně Lisa Kalteneggerová a Jacqueline K. Fahertyová v pozoruhodném výzkumu určily, ze kterých hvězdných soustav s podmínkami nevylučujícími život, by bylo možné pozorovat Zemi. Dospěly k číslu 29.

Když hvězdy blikají...

Výzkumnice ve své studii otočily způsob, kterým obvykle ze Země hledáme planety od jiných hvězd – nejsnáze sledujeme mihotání hvězdné záře, když přes kotouč této hvězdy projde exoplaneta. Tomu se říká tranzitní metoda.

„Jedním ze způsobů, jak najdeme planety, je ten, že blokují část světla mateřské hvězdy. Zeptaly jsme se tedy samy sebe, pro koho bychom byly mimozemskou civilizací, pokud by se na nás někdo díval,“ vysvětluje jedna z autorek studie, profesorka astronomie a ředitelka Institutu Carla Sagana na Cornellově univerzitě ve státě New York Lisa Kalteneggerová.

Vědkyně na základě dat z observatoře Gaia zjišťovaly, ze kterých hvězdných systémů je možné sledovat Zemi při jejím průchodu před Sluncem. Dospěly přitom k závěru, že ze 1715 to bylo možné během posledních 5000 let. Z dalších 319 bude možné tranzitní metodou zjistit naši civilizaci do 5000 let.

Jenže ne ve všech těchto oblastech jsou podmínky vhodné pro život, anebo nejsou dostatečně blízko na to, aby z nich mimozemšťané mohli zachytit naše technosignatury – radiové vlny či jiné důkazy toho, že Zemi obývá technologicky vyspělá civilizace.

Mají sledovací techniku?

Když tedy vědkyně vyloučily systémy, které nejsou v dosahu signálů, zúžil se jejich seznam na 46. Nakonec vyškrtly pro život nehostinné systémy a zbylo 29 hvězdných systémů, odkud by nás mimozemský život mohl sledovat.

Není to nutně konečné číslo. Pro mnohé světy se situace v minulosti měnila či jednou změní. 

Jedna z hvězd, zvažovaných ve studii, Ross 128b, je například jen 11 světelných let vzdálená od Země. A má i „superZemí“, tedy pevnou planetu v tomto případě dvakrát větší než Země.

Tamní hypotetičtí obyvatelé by mohli Zemi skutečně v minulosti pozorovat, ale pohyb hvězd napříč galaxií je přibližně před 900 lety, kdy jsme ještě signály nevysílali, o tuto pozici připravil. Hypotetičtí obyvatelé Teegardenovy hvězdy vzdálené 12,5 světelných let se zase do podobného postavení dostanou za 29 let.

A dvě důležité připomínky na závěr: Hypotetické civilizace ve zmíněných 29 systémech by nás samozřejmě mohly sledovat jen v případě, že mají vyspělé technologie, které jsou alespoň na naší úrovni. A vyspělejší civilizace by nás zaznamenaly i jinými způsoby než tranzitní metodou.