Patří mezi největší a nejpodivnější ze všech struktur na Zemi. Jsou to obrovské masy, kterým se říká superplumy, anebo také Velké provincie s nízkou smykovou rychlostí (LLSVP). Jedna je pohřbena pod Afrikou, druhá pod Tichým oceánem – ve spodní části pozemského pláště.

Obě superplumy se nacházejí na opačných stranách jádra. To nápadně připomíná cosi, co bychom mohli očekávat, kdyby Země v minulosti pozřela nějaký mimozemský svět.

Vetřelec v nitru Země

Experti z Arizonské státní univerzity vytvořili model, který naznačuje, že sperplumy jsou pozůstatky dávné srážky Země a protoplanety Theia. Během ní se patrně z vyvrženého materiálu zrodil Měsíc. Superplumy by tedy mohly být pohřbené části této protoplanety.

Model arizonských vědců počítá s tím, že zbytky Theie se během pradávné kolize vnořily do nitra Země. Ukazuje na to jejich hustota, která je vyšší než zbytek pozemské kůry – obě struktury jsou natolik masivní, že mají vliv na sílu magnetického pole. Z toho se dá usuzovat na odlišné složení superplum.

„Kůra Theie mohla být o několik procent hustší, což by znamenalo, že klesla do kůry pozemské a uvízla v ní jako superplumy,“ sdělil první autor studie Qian Yuan na virtuální konferenci pořádané pod hlavičkou americké vesmírné agentury NASA.

Stáří superplum stanovily geochemické analýzy zveřejněné na webu AguPubs na základě vyvřelin z těchto formací na 4,5 miliardy let. V té době se patrně Země srazila s Theiou.

To by mohlo naznačovat i opačný závěr, tedy že superplumy jsou zbytky prastaré protoZemě. Model z Arizony však naznačuje kvůli vyšší hustotě superplum spíš opak. Tedy to, že pod zemskou kůrou jsou uvězněny zbytky Theie, která dala vzniknout Měsíci – přírodní družici, jež svou gravitací napomohla zrození pozemského života v přílivových mělčinách.

Děkujme vesmírné srážce za život

Pomoci životu mohla Theia i tím, že přispěla k zemské tektonice – deformacím zemské kůry, bez nichž by byl povrch planety mrtvý.

Naše planeta je jedinou ve sluneční soustavě, která tektoniku má. A tektonika podporuje vulkanismus, který je prospěšný pro vznik husté atmosféry.

Dávná apokalyptická kolize tak mohla paradoxně napomoct vzniku Země, jakou dnes známe, včetně nás samotných.