Články s tagem: deprese

Ledová lázeň dnes patří k nejvýraznějším symbolům wellness kultury, od videí slavných biohackerů po fotky otužilců na sociálních sítích slibující klidnější mysl a menší úzkost. Nadšení ale zdaleka předbíhá vědecké důkazy: nová kritická revize ukazuje, že u lidí s klinicky diagnostikovanou depresí existují jen tři randomizované studie testující účinek chladu, a ani jedna z nich nedokázala propojit zlepšenou náladu s měřitelnou biologickou změnou.

Že by se deprese dala přenést z člověka na krysu pouhou transplantací střevních bakterií, zní jako věta z okraje vědy. Přesně to ale v roce 2016 ukázal tým z irské Trinity College Dublin a University College Cork, a výsledek patří dodnes mezi nejcitovanější důkazy toho, že nálada nevzniká jen v hlavě, ale výrazně ji spoluutváří i střevo.

Dvě samostatné randomizované klinické studie ukazují, jak silný účinek může mít jediná řízená dávka psilocybinu, účinné látky lysohlávek, když se podává v kontrolovaném klinickém prostředí spolu s psychoterapií. U onkologických pacientů s existenciální úzkostí klesla míra deprese po jediném sezení o víc než dvě třetiny, u lidí závislých na alkoholu se výrazně snížil počet dnů s nadměrným pitím.

Přibližně 30 procent lidí trpících těžkou depresí nereaguje uspokojivě na dvě nebo více lékových terapií. V USA to představuje téměř tři miliony dospělých, kteří každý den žijí s onemocněním, jež psychiatrie zatím nedokáže spolehlivě léčit. V dubnu 2026 schválila americká FDA zahájení prvního klinického hodnocení mozko-počítačového rozhraní určeného výhradně pro psychiatrické využití. Zařízení, které výzkumníci přirovnávají ke kontinuálnímu glukometru pro diabetiky — jen pro mozek — je velké jako borůvka a nevyžaduje otevřenou neurochirurgii.

Dětem, které tráví na sociálních sítích více než tři hodiny denně, hrozí vyšší riziko rozvoje depresí a úzkostí v dospělosti. Důvodem ale nejsou samotné sociální platformy. Za novým výzkumem stojí britští vědci z Imperial College.

Hořká čokoláda je dlouhodobě spojována s pocitem pohody. Nový vědecký výzkum naznačuje, že pravidelná konzumace malé porce může skutečně souviset se změnami nálady. Klíčovou roli přitom může hrát střevní mikrobiom, tedy komplexní ekosystém bakterií v lidském trávení.