Harald I. alias Harald Modrozub je pokládán za nejslavnějšího vikinského vůdce. Jeho jméno je známé nejen v severských krajinách. Tento legendární sjednotitel dánského lidu, vládnoucí mezi lety 958 až 985 našeho letopočtu, inspiroval svým přízviskem (v angličtině Bluetooth) také pojmenování bezdrátového přenosu dat.

Analýzou runových kamenů však badatelé dospěli k závěru, že Haraldovy úspěchy a tehdejší popularita jsou dnes zveličovány. Klíčovou postavou této významné dějinné epizody byla jeho matka Thyra Danebod.

Naznačuje to analýza dvou skupin runových kamenů věnovaných první dánské královně, kterou výzkumníci popisují v odborném magazínu Antiquity.

Modrozub a Thyra

Jméno královny Thyry se objevuje na runových kamenech častěji než jméno Haralda. To ukazuje, že královna byla pokládána za významnější panovnici než Harald, anebo její manžel Gorm Starý, jehož jméno se nachází pouze na jediném runovém kameni. Nejspíš byla také uznávanější.

Dobové kroniky zmiňují Thyru jako odhodlanou vůdkyni, která budovala rozsáhlá opevnění nazvaná Danevirke a stála v čele bojovníků proti Germánům i Slovanům. Sama také vedla několik trestných výprav. Podporovala vzdělanost, šířila křesťanství, zakládala školy, a to i pro dívky.  

Analyzovaný runový kámen v Jellingu se zvýrazněním run. | zdroj: kredit-Imer et al.

Velká část její vlády i její původ jsou zahaleny tajemstvím. Patrně i proto byla v dějinách vikingů pokládána za okrajovou postavu. Neprávem.

Vikingové nevynikali v kronikářství. Víc jak tisíciletí od vlády Thyry i Haralda navíc mohlo leckteré dobové reálie zakalit. Vědci se proto ve zmíněné studii zaměřili na runové kameny, do nichž jsou vytesány dávné skutky.

Jméno tesané do kamene

Thyřino jméno odhalili hned na čtyřech runových kamenech. Obvykle se přitom vztyčoval na oslavu jednotlivce jen jeden runový kámen

„Zmínka o Thyře na čtyřech runových kamenech nemá obdoby,“ píší výzkumníci z Dánského národního muzea a Švédské rady pro národní dědictví. „Kombinace současných analýz a geografického rozmístění runových kamenů naznačuje, že Thyra byla klíčovou postavou při zrodu dánské říše,“ upozorňují.

Runových kamenů se zachovalo málo, a ještě méně jich bylo prozkoumáno moderními technologiemi. Výzkumníci je studovali pomocí 3D skenů i pečlivou analýzou ryteckých technik.

Zkoumané runy byly tesány Ravnunge-Tuem – slavným dobovým autorem. Na jedné skupině pamětních kamenů nalezených v Jellingu – královském sídle vikinské monarchie – je Thyra označována jako „síla/spása Dánska“.

Další skupina pamětních kamenů poblíž Jellingu rovněž zmiňuje postavu jménem Thyra a označuje ji slovem, které by mohlo znamenat „paní“ nebo „královna“.

Badatelé předpokládají, že tyto Thyry jsou jedna a táž postava. Spojovací nití mezi oběma skupinami kamenů je stejný autor zápisů – Ravnunge-Tue. Co víc, runové kameny nevznikaly často. Spíš než ke kronikám se dají přirovnat k sochám. Už jen samotná zmínka na nich je významná.

„Pokud připustíme, že runy byly žulovými projevy postavení, rodu a moci, můžeme předpokládat, že Thyra byla skutečně královského, jutského původu,“ píší autoři s odkazem na Jutsko, poloostrov v severozápadní Evropě, který zahrnuje Dánsko. „Zápisy ukazují na mocnou ženu, která měla své postavení, půdu a autoritu,“ zdůrazňuje jejich studie.