Neohrožení vikingové se báli klimatické krize

4. 2. 2020 – 22:35 | Člověk | Radek Chlup | Diskuze:

Neohrožení vikingové se báli klimatické krize
Vikingský bojovník | zdroj: Profimedia.cz

Vikingové měli strach ze změny klimatu. Svůj "stav klimatické nouze" vytesali do kamene.

Nedávná studie Evropské investiční banky ukázala, že téměř polovina Evropanů se bojí klimatických změn víc než ztráty zaměstnání nebo teroristického útoku.

Nic nového pod sluncem, obavy z klimatické krize sdíleli už staří vikingové.

Svědectví runového kamene

Archeologové, filologové a odborníci na dějiny náboženství ze tří švédských univerzit se shodují v tom, že věhlasný Rökský kámen z devátého století je důkazem o strachu vikingů z prudké klimatické změny.

Kámen se nachází u jezera Vattern v jižním Švédsku, v osadě Rök. Je považován za první písemný doklad švédské literatury. Obsahuje nejdelší vytesaný runový záznam na světě. Jeho pět stran zdobí více než 700 run (písemných znaků germánských kmenů).

runestone Rökský kámen z devátého století je důkazem o strachu vikingů z klimatické krize | zdroj: Profimedia.cz

Historici předpokládají, že ho nechal vztyčit válečník Varinn na počest zesnulého syna. Celistvý význam runového kamene byl po dlouhou dobu nepochopen, protože některé části textu chybí.

Drsní válečníci, kteří znali sílu přírody

Vikingy známe jako houževnaté a drsné válečníky. Také oni však znali strach. Podle švédských vědců zaznamenal Varinn ve své staré severštině na kameni strach vikingů z příchodu krutých zim a uvedl smrt svého syna do širší perspektivy.

"Nápis na kameni pojednává o úzkostech po smrti jeho syna a o strachu z podobné klimatické krize, jaká nastala v šestém století našeho letopočtu," píší autoři ve společné studii o památném kameni.

Klimatické změna byla pro tehdejší obyvatele pohromou a vzpomínky na ni si vikingové předávali z generace na generaci. Nakonec se otiskly do samotné vikingské mytologie.

Změnu podnebí patrně vyvolaly sopečné erupce. Jejich důsledkem byla neúroda a hladomor. Populace vikingů se během klimatické krize ve Skandinávii snížila nejméně o polovinu.

Bouře jako znamení katastrofy

Text na Rökském kameni popisuje sto let staré bitvy – nejen mezi vikingy jarly, ale také mezi světlem a temnotou, teplem a zimou, životem a smrtí. Jsou na něm zaznamenány přírodní jevy, které válečník zažil a mohl je považovat za zlověstná znamení, která podle něj předpovídala blížící se katastrofu.

"Oblohu zbarvila do dramatických rudých odstínů silná sluneční bouře, extrémní zima měla za následek špatnou úrodu plodin, nastalo zatmění Slunce těsně po jeho východu," popisuje chmurné nápisy archeolog Bo Gräslund z univerzity v Uppsale.

I jedna z těchto událostí mohla u vikingů vzbudit strach. Odkazuje na to v líčení vikingů Fimbulwinter – velká a tři roky trvající zima, která oznamuje příchod Ragnaroku, tedy konce světa.

Patrně to je metafora vztahující se ke klimatické krizi v šestém století, které se vikingové tolik báli.

Zdroje:
ScienceAlert.com

Nejnovější články