Víc než milénium nazpět byly lodní pohřby populární volbou pro poslední rozloučení s důležitými figurami vikingského světa - ačkoliv název indikuje přítomnost plavidla, pohřby se typicky odehrávaly uvnitř lodi umístěné na pevnině. "Pohřby na lodích byly mezi severskou nobilitou oblíbeným způsobem, jak se vydat na onen svět," říká ke kontextu nálezu historik Petr Zajíček, "Náčelník, jarl či král byl buď pohřben přímo na lodi, nebo byla loď součástí hrobové výbavy."

Ovšem podobně jako v případě egyptských hrobek se nám do dnešních dnů nedochovalo mnoho nedotčených příkladů podobných nalezišť. Na vině tentokrát nebyli vykradači hrobek, ale zub času a zemědělství.

Typické vlhké podmínky západní a severní Evropy nenahrávají dlouhé výdrži nadzemní části pohřebišť, oblasti ukryté pod mohylami pak byly zase po čase zapomenuty a mohly se stát obětí orby. "Takových dobře zachovalých lodních pohřbů je málo," pokračuje Zajíček, "Nejvíc ze Skandinávie, ale i tam jde jen o nějakých cca osm větších lodí, něco menšího z britských ostrovů a pak z východní Evropy."

Náhled na celé naleziště | zdroj: NIKU

Nyní se k ním však možná připojí i objev pohřební lodi z Østfoldu, který učinili archeologové pod vedením Knita Paasche z Norského institutu pro výzkum kulturního dědictví (NIKU). Také v tomto případě byla pohřební oblast skoro vyorána moderním zemědělstvím - naleziště bylo odhaleno 50 až 70 centimetrů pod úrovní terénu. Přesto se podařilo objev učinit včas, když Paascheův tým pomocí georadaru neinvazivně provedl snímky podzemní situace a nalezl mezi nimi i nedotčenou pohřební loď.

Příliš citlivý objev

Ačkoliv její vrchní část je zřejmě již minulostí, snímky naznačují, že většina trupu by mohla být relativně nedotčená. Bez přímých vykopávek je nemožné přesněji určit stáří, z kontextu lze však usuzovat na mimořádně starý nález datovaný snad do 6. století našeho letopočtu, tedy cca 1500 let nazpět.

Krom lodi radar identifikoval také její okolí a našel tu celé pravděpodobné pohřební místo. Celkem tu bylo odhaleno pět další podlouhlých domů a sedmi potenciálních mohyl - ty však již byly zemědělstvím zřejmě nenávratně zničeny.

Naleziště i přes své poškození stále skýtá potenciální zlatý důl pro artefakty a poznání své éry. "Vzhledem k tomu, že jde o objev z Norska, tak je navíc velká šance na skvělé zachování organických materiálů," dodává Zajíček.

Momentálně je však nejisté, zdali se oblast vykopávek skutečně dočká. Archeologové se totiž obávají, že přímé vykopávky by oblast mohly nález nenávratně zničit. Tým proto nyní studuje možnosti dalšího průzkumu pohřebiště pomocí neinvazivních metod, například silnějších a přesnějších georadarů. Výzkumníci se také chtějí zaměřit na další průzkum místa sídliště, kde by se stále mohly ukrývat neodhalená pohřebiště.

O nálezu informoval NIKU.