Mnozí z vikingů, kteří se před více než tisíci lety plavili po mořích a přepadávali osady na evropské pevnině, postrádali skandinávské rysy a měli tmavé vlasy. Pro leckoho překvapivý poznatek odhalil nový výzkum.

Z rozsáhlé genové analýzy vikinských koster roztroušených po Evropě vyplývá, že vikingové nebyli stejnorodé etnikum. Spíš než genová výbava, je spojovala jejich 'profese' – mořeplavba a pirátství.

Hnědovlasí piráti

Dosud největší rozbor zbytků koster vikingů vedli genetici z ostatků objevených v archeologických nalezištích ve Skandinávii, Británii, Irsku, na Islandu, v Grónsku a v Rusku. Vědci detailně prozkoumali 442 ostatků z let 793 až 1066, tedy z jejich nejslavnější éry vikingů.

Jedno z pohřebišť vikingů, odkud výzkumníci získali DNA. Bylo odkryto u anglického Dorsetu. | zdroj: Dorset County Council/Oxford Archaeology

Z analýzy vyplynulo, že mnozí z vikingů neměli blonďaté, ale hnědé vlasy a byli ovlivněni geny pocházejícími z oblastí mimo Skandinávii.

"Výsledky našeho výzkumu mění pohled na to, kdo viking ve skutečnosti byl, jak vypadal… Měli bychom aktualizovat historické knihy," řekl vedoucí výzkumu, evoluční genetik Eske Willerslev, který přednáší na univerzitách v Kodani a v Cambridge.

Výsledky analýzy naznačují, že v jižní Skandinávii, odkud vikingové pocházeli, byla rozmanitá populace. Patrně proto, že oblast byla blízko západní a jižní Evropě a byl v ní rozšířen obchod. Ke genové rozmanitosti vikingů přispěly také jejich dobyvatelské a loupežné plavby do vzdálených zemí.

Vikingové během nich získávali nová území, budovali nové obchodní trasy, ale také mísili své geny. Dřívější výzkumy prokázaly, že šest procent lidí, kteří dnes žijí v Británii, má vikinskou DNA.

"Dánští vikingové se plavili do Anglie, švédští do Pobaltí a norští do Irska, na Island a do Grónska," popsal námořní výpravy vikingů jeden z autorů genetické studie, Ashot Margaryan z Kodaňské univerzity.

Kresba zachycující loupežnou výpravu vikinského vůdce Olafa Tryggvasona kolem roku 900. | zdroj: Profimedia

Mezi sebou se vikingové těchto tří větví mísili jen zřídkakdy.

Realita vs. popkultura

Výsledky analýzy upozorňují, že vikingové nebyli geny definovaný národ, jak by se dalo předpokládat ze seriálů, filmů a knih. Bylo to spíš společenství s určitým životním stylem, který se projevoval ve způsobu boje, v mořeplavectví, v pirátství, ve stavbě lodí i sídel.

Tento závěr podporuje mimo jiné objev vikinských koster pohřbených na severních ostrovech Skotska, které – nahlíženo genetikou – byly skotské a irské, bez skandinávského vlivu.

Výzkum je popsán v magazínu Nature.

Umělecká rekonstrukce jihoevropských vikingů. | zdroj: Jim Lyngvild