Vikingové šířili nejsmrtelnější virus na světě

31. 7. 2020 – 12:11 | autor: Ladislav Loukota | komentáře:

Vikingové šířili nejsmrtelnější virus na světě
Vikingové se vyloďují na pobřeží během jedné ze svých výprav. | zdroj: Profimedia.cz

Pravé neštovice jsou starší, než jsme až donedávna předpokládali. Výzkumníci na ně narazili v zubech vikingů, kteří žili před 1400 lety.

Genetický výzkum na jedenácti pohřebištích vikingů v Británii, Dánsku, Norsku a Rusku, který vedl profesor Eske Willerslev z Cambridgeské univerzity, zjistil v ostatcích vyhynulé kmeny původce pravých neštovic.

Vikingové touto vysoce nakažlivou chorobou trpěli už v sedmém století a patrně ji roznášeli po Evropě.

Metla lidstva

Virus pravých neštovic je nejsmrtelnějším virem v lidských dějinách. Na neštovice zemřelo víc lidí než ve všech válkách, které lidé vedli. Až donedávna děsily celý svět. Počet obětí se ve dvacátém století vyšplhal k 500 milionům, než se chorobu do roku 1980 podařilo vymýtit očkováním.

Virus vytváří vyrážky nejen na povrchu těla, ale i na vnitřních orgánech, zejména na plicích, v žaludku a ve střevech, a ještě před desítkami let neexistovala proti pravým neštovicím protilátka. Nemoc měla až padesátiprocentní smrtnost.

Dosud nejstarší vzorky neštovic pocházely ze 17. století. Byly nalezeny v mumifikovaném dítěti, které žilo na území současné Litvy.

Genetická struktura viru nalezeného u vikingů se liší od struktury moderního viru neštovic. Z kosterních ostatků samozřejmě nelze tušit, jaký průběh infekce měla. Z analýz však víme, že lidé zemřeli a byli pohřbeni s vysokými hladinami viru v krvi. To naznačuje, že infekce mohla být vážnou nemocí a příčinou smrti.

profimedia-0546259270 Masový hrob vikingů poblíž Oxfordu v Anglii. V zubech našli genetici staré kmeny neštovic. | zdroj: Profimedia.cz

Virus byl také mezi vikingy rozšířen, což naznačuje, že dávné epidemie pravých neštovic nebyly nijak vzácným úkazem.

Začalo to u zvířat

"Stará genová informace získaná z těchto koster je extrémně významná, protože nás učí o evoluční historii virů," sdělil spoluautor studie Terry Jones z Institutu virologie Charité při Univerzitní klinice v Berlíně.

Analýza odhalila, že staré kmeny viru mají jiné aktivní geny proti kmenům novějším. To, jaké nové geny virus získal nebo aktivoval, odpovídá mimo jiné na otázku, jak se přizpůsobuje lidským snahám o své potlačení.

"Poznatky o včerejšku nás mohou ochránit i dnes. Pokud vymře rostlina nebo živočich, zpátky se již vrátit nemůže. Ale s viry je to odlišné. Mutace se můžou znovu objevovat a viry se můžou vracet. Vždy existuje možnost, že další zvířecí virus přeskočí zoonotickým přenosem (přenos infekce ze zvířat na lidi)," upozornil virolog Jones.

Právě tak se pravé neštovice u lidí objevily. Stejně jako u epidemie nového koronaviru existoval virus dlouho u zvířat. Náhodná mutace viru, která mu umožnila napadat lidi, a soužití lidí po boku zvířat ale způsobily, že nákaza přeskočila na naše předky.

Snímek obrazovky (547) Kolorovaný vir pravých neštovic pod elektronovým mikroskopem. | zdroj: Profimedia.cz

A z jakého zvířete starý virus neštovic přeskočil? Podezření padá na hlodavce. Vědci zjistili, že má geneticky blízko k neštovicím zjištěným právě u nich.

Jak zastavit další infekci

Je možné, že virus přeskočil na lidi již dávno, někdy ve starší době kamenné. Nelze ani vyloučit, že zoonotický přenos se opakoval vícekrát.

Pravé neštovice mohly přeskočit na lidi třeba v neolitické vesnici, ale nerozšířily se za její práh. Poté se však podobná mutace mohla opět zrodit znovu, jenže tentokrát se již rozšířila. A to třeba pomocí vikinských plaveb.

Odpověď na to, zda se zoonotický přenos opakuje vícekrát, popřípadě v jakém průměrném intervalu, nám může napomoci zastavit budoucí přenos choroby.

Studie byla publikována v žurnálu Science.

A nakonec se můžete podívat, jak virus neštovic infikuje tělo a co s ním dokáže udělat.

zdroj: YouTube

Nejnovější články