Geny, které někteří lidé zdědili po neandertálcích, mohou vysvětlovat jejich neobvyklou rekci na léčiva. K takovému závěru dospěli v nové studii publikované v magazínu The Pharmacogenomics Journal vědci z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii.

Tyto geny přitom může nést víc než desetina Evropanů.

Dědictví z pravěku

Ačkoli poslední neandertálci kráčeli po Zemi před 40 tisíci lety, jejich odkaz v některých z nás přežívá. Prehistoričtí lidé se s neandertálci dlouho křížili – patrně až 14 tisíc let – a na naše životy to má dodnes vliv.

Autoři nové studie vystopovali varianty genu CYP2C9 od našich dávných příbuzných, které ovlivňují metabolizaci léků – tedy to, jakým způsobem je organismus zpracovává. Zjistili, že snižují aktivitu klíčových enzymů, řídících vstřebávání léků našimi těly.

Výzkum naznačuje, že lidé, kteří je vlastní, zpracovávají léčiva pomaleji. Týká se to třeba antidiabetik jako pioglitazon, statinů jako cerivastatin proti cholesterolu, protizánětlivých léků jako ibuprofen i některých chemoterapeutik jako paklitaxel.

To sebou nese hned několik rizik. Pomalejší zpracovávání léků nejenže snižuje šance na vyléčení, ale může způsobit, že běžné dávky léků jsou pro jedince toxické, protože se v něm hromadí.

Geny škodí i prospívají

„Jsou případy, kdy může mít křížení s neandertálci přímý dopad v klinické medicíně," říká k výsledkům studie na webu Science Alert Hugo Zeberg, její vedoucí autor.

Specialisté by nicméně měli bedlivě sledovat, jak zpracováváme léky, třeba pomocí krevních testů, aby se dávky udržely v rozumných mezích.

Podle autorů studie neandertálské genové varianty nosí zhruba 12 procent evropské populace. Taková míra by už mohla mít významný vliv na zdraví populace – tuto možnost ale budou muset detailněji prověřit až další studie.

Samotné vlastnictví některých genů nemusí znamenat, že geny jsou aktivní. Kromě toho, některé mohou být pro Homo sapiens i výhodné. Studie z roku 2020, publikovaná na webu Molecular Biology and Evolution, například zjistila, že každá třetí Evropanka nese neandertálskou variantu genu pro kódování progesteronových receptorů, což znamená, že má vyšší plodnost a nižší riziko potratů.

Autoři studie doporučují další výzkum zděděných genů po někdejších našich souputnících, abychom lépe poznali způsoby, jak ovlivňují naše zpracování léků.