Jeskyně v povodí Rhôny na jihozápadě Francie vydala svědectví o tom, že ji moderní lidé obývali ještě před neandertálci.

Série objevů z této oblasti naznačuje, že lidé na jih Evropy dorazili až o devět tisíc let dříve, než se dosud předpokládalo, a že tedy žili dlouhou dobu bok po boku s neandertálci. Analýzu svých nálezů vědci popisují v žurnálu Science.

Prozradily je hroty šípů

Dosavadní poznatky naznačovaly, že moderní lidé přišli do Evropy zhruba před 45 000 lety. Neandertálci přitom zmizeli z dějin do 5000 let poté. Na poměrně rychlé posloupnosti obou událostí je založena hypotéza, podle níž jsou lidé odpovědní za vyhynutí neandertálců.

Pokud by ale lidé dorazili do Evropy už před 54 tisíci lety, jak naznačují nové objevy týmu archeologů a paleoantropologů pod vedením Ludovika Slimaka z univerzity v Toulouse, byla by tato hypotéza zpochybněna.

The site has been excavated for more than 30 years. Ludovic Slimak of the CNRS/Toulouse Uni is the lead archaeologist. This has been a real team effort. I've been working on the chronology with @Katerina__Douka @MarineFrouin and others since 2008; it's terrific the paper is out! pic.twitter.com/0s9Rp9dXDV

— Tom Higham (@tommyhigham) February 9, 2022

Tým na dřívější příchod moderních lidí usuzuje z objevů v Mandrinově jeskyni. Jeskyně, objevená archeology v roce 1990, obsahuje vrstvy sedimentů, v nichž se nacházejí pozůstatky po osadnících jeskyně, sahající až 80 tisíc let do minulosti.

„Mandrin představuje jakési neandertálské Pompeje, bez katastrofických událostí, ale s nepřetržitým zasypáváním jeskyně pískem, který navál silný vítr mistral,“ cituje magazín Science Alert z rozhovoru, který Slimak poskytl agentuře AFP.

Pozornost vědců upoutalo zejména 1500 broušených křemenných hrotů k šípům. Hroty z vrstvy sedimentů, označené jako vrstva E, jsou přesněji provedené a kratší než hroty z vrstev nad nimi – to naznačuje, že je vytvořila jiná skupina obyvatel jeskyně.

Hroty šípů lidí z neronské kultury nalezené ve Francii. | zdroj: kredit-Laure Metz

„Jsou standardizované s přesností na milimetr, což jsme u neandertálců nikdy neviděli,“ upozorňuje Slimak, specialista na neandertálské společnosti.

Tyto hroty nebyly do té doby v Evropě známy, což naznačuje, že je přinesl někdo zvenčí.

Autoři studie předkládají hypotézu, že to jsou hroty neronské kultury, která byla připisována skupině lidí přicházející z území dnešní Itálie. To ale není jediný důkaz přítomnosti Homo sapiens před neandertálci.

Ve vrstvě E výzkumníci nalezli také devět zubů od šesti jedinců. Jeden z nich byl mléčný zub. Jeho analýza pomocí mikrotomografie jasně prokázala, že patřil dítěti druhu Homo sapiens. Další zuby však byly neandertálské.

Nakonec s využitím metody fuliginochronologie, která dokáže prozkoumat a odlišit různé vrstvy sazí na zdech, mohli autoři vyčíst, jak dlouho „tvůrci vrstvy E“ jeskyni obývali. Bylo to po dobu 40 let – v tomto období v jeskyni buď vedle žily dvě tlupy neandertálců a sapientů, anebo se v jejím obývání střídaly.

Neandertálský průvodce v ‚CK Pravěk‘

Autoři studie připouštějí, že neandertálci mohli nově příchozím lidem sloužit jako průvodci. Přesnou podobu tohoto soužití si můžeme jen domýšlet. Pokud ale byli lidé v Evropě o devět tisíc let dříve, dá se předpokládat, že neandertálci nezmizeli proto, že je lidé vyhubili, ale že se „rozpustili“ v našem druhu, v početnější populaci pravěkých migrantů z Afriky.

Genetické analýzy provedené v minulých letech ukazují, že tyto dávné generace lidí v Evropě měly výrazné zastoupení neandertálských genů. Z toho vyplývá, že lidé a neandertálci se často křížili a tento proces začal už před 60 000 lety, ne-li dříve.

Vědci uvažují, že lidé a neandertálci se mohli potkat ještě mimo Evropu. Nové poznatky z Mandrinovy jeskyně však naznačují opačný scénář – první noha moderního člověka mohla vkročit na starý kontinent dřív, než se donedávna předpokládalo.