Nová evropská raketa je 'příliš konvenční' na konkurenci SpaceX

- Vesmír autor: Ladislav Loukota

Neodstartovala sice ani ještě jednou, ale již nyní je "zastaralá". Takový je v zásadě závěr nového francouzského auditu na vyvíjenou evropskou raketu Ariane 6. Zdá se, že v éře znovupoužitelných nosičů z dílny SpaceX a jejích konkurentů zkrátka Arianespace ujel vlak. Či snad uletěla raketa? Ačkoliv zjištění ilustruje měnící se poměry v kosmických letech a nevyznívá pro evropskou kosmickou společnost zrovna příznivě, paradoxně nejde o zas tak špatnou zprávu. Záleží spíše na tom, jaká bude další reakce. 

Umělecká představa Ariane 6

Umělecká představa Ariane 6,zdroj: Profimedia.cz

Na problémy Ariane 6 upozornil nezávislý státní auditor Cour des comptes, když ve své výroční zprávě sdělil, že francouzská společnost Arianespace nemá se svým novým nosičem na trhu valné šance. V éře raket SpaceX totiž Ariane 6 postrádá znovupoužitelné prvky. Bude se tak těšit i výrazně vyšší ceně za start.

"V roce 2017 Arianespace ztratila vůdčí postavení na komerčním trhu ve prospěch americké společnosti SpaceX," uvádí zpráva. "Obchodní model tohoto konkurenta je založen na průlomovém modelu opakovaně použitelných raket."

Report se dále zabývá i potenciálem dalších rostoucích ztrát a rovněž kritizuje výběr designu Ariane 6, na který došlo v roce 2014. Mluví o tom, že volba technologií byla příliš konzervativní a tradiční. Nosič přitom ještě ani jednou neletěl – poprvé by měl odstartovat z evropského kosmodromu v Kourou ve francouzské Guayaně snad příští rok.

Arianespace reagovala na možné komerční problémy již loni. Tehdy oznámila, že upravuje design Ariane 6 tak, aby se starty zrychlily, a snížila se tak čekací doba i cena za let. Oproti Ariane 5 by měla nová raketa skutečně nabídnout zhruba poloviční snížení ceny letu. I to však bude nejspíše málo oproti SpaceX. Ta podle interních (stále ale oficiálně nepotvrzených) informací létá o tři čtvrtiny levněji než konkurenční americká ULA.

Zpráva závěrem činí několik doporučení, mimo jiné přesměrování rozpočtových prostředků na "technické inovace" namísto podpory stávajících dodavatelů. Faktem ale je, že Francie, která vývoj Ariane 6 financovala majoritně, už v minulosti deklarovala, že nezávislý přístup do kosmu je pro ní důležitější než cena. Ariane 6 tak nejspíše bude létat tak jako tak. Na druhou stranu, v USA se loni touto dobou mluvilo podobně – ale v posledních měsících se tamější tón mění ve prospěch SpaceX.

Ariane 6 ostatně není nikterak mizerný nosič. Ještě před rokem 2015 šlo o zcela typický, rámcově zmodernizovaný stroj, který měl před sebou potenciální dvě, tři dekády bezpečných letů do kosmického prostoru. Pak se však ukázalo, že sen Elona Muska o znovupoužitelných raketách není tak bláhový, jak si většina konkurentů myslela – a nyní se Ariane 6 jeví archaicky jako parní vlak! Uvažovat takto by však vůči Arianespace zavánělo neoprávněnou kritikou.

Čas na soudy teprve přijde

Faktem totiž je, že prakticky všem krom SpaceX (a snad Blue Origin) onen vlak pokroku ujel rovněž. Také NASA vyvíjí jednorázový supernosič SLS. Roskosmos oznámil vývoj vlastního jednorázového nosiče Jenisej. Nejinak na tom je Čína a Indie. Jenom pomalu se v mimo USA objevují první nápady na vlastní přistávající rakety.

Neplatí přitom, že by se agentury kdysi o znovupoužitelnost nesnažily. V 70. a 80. letech se NASA, sovětský program, ESA i Japonská kosmická agentura snažily o vývoj znovupoužitelných raketoplánů. Tehdy se zdálo, že právě kosmická letadla jsou budoucností levnějších letů do kosmu.

Selhání amerického raketoplánového programu STS, který byl nakonec vlivem různých okolností dražší než běžné jednorázové nosiče, však prakticky všechny vládní agentury od dalšího experimentování odradil. Takový stav věcí trval víc než další generaci a narušil ho až Musk jako soukromý subjekt. Mnohé jiné soukromé snahy o levnější lety do kosmu přitom selhaly či přinejlepším vyšly vniveč. Nakonec tomu tak snad i mělo být. Přirozený výběr efektivnějších inovací favorizuje spíše soukromníky.

Vládami řízené vědecké projekty měly historicky vzato málokdy pověst technologických průkopníků. Pokud už, tak to většinou platilo v extrémních případech - během válek a podobných krizí, kdy takové projekty disponovaly "neomezeným" rozpočtem. Daleko častěji s inovacemi přicházel, či je alespoň masově aplikoval, sektor soukromý, nesvázaný typicky rigidním rozpočtovým dohledem. Není tedy překvapivé, že Arianespace, NASA a další instituce nekáply s "konzervativními" raketami na tu správnou technologickou notu.

Čím více se ale zdá, že přístup SpaceX ke znovupoužitelným letům do kosmu opravdu funguje, tím více bude záležet na tom, jak rychle se vládní agentury novému status quo přizpůsobí. NASA má stále možnost jednoduše kupovat letenky či lodě u SpaceX. Neamerické agentury, pokud chtějí být i nezávislé, ale budou muset přijít s vlastními kopiemi Falconů 9 či Starship co nejdříve, aby zůstaly alespoň dvojkou na trhu.

Francouzský audit kolem Ariane 6 k tomu byl právě nezbytným krokem. Až to, nakolik se z něj Arianespace (či Francie jako taková) poučí, jí ale teprve vynese oprávněnou pochvalu či naopak kritiku.

Tagy: Francie cesta do vesmíru Vesmír věda a poznání