Nově objevená bakterie požírá meteority

13. 12. 2019 – 20:47 | autor: Ladislav Loukota | komentáře:

Nově objevená bakterie požírá meteority
Přiletěl snad život na Zemi z vesmírného prostoru? | zdroj: Profimedia.cz

Bakterie Metallosphaera sedula může pomoci vysvětlit vznik života na Zemi. Chutnají jí vesmírná tělesa, která dopadla na naši planetu.

Přiletěl život na Zemi z vesmírného prostoru? A záleží na tom vlastně?

Nová studie pod vedením astrobioložky Tetyany Milojevicové z Vídeňské univerzity ukazuje, že první mikroorganismy na Zemi byly zřejmě atypické. A naznačuje, že pokud objevíme mikrooganismy na Marsu, nebude možná vůbec jisté, zda jsou domorodé, anebo cizorodé, původem ze Země.

Výzkum ukazuje na to, některým mikrobům nápadně chutnají meteority, které si (nejen) obě planety v minulosti vyměňovaly.

zdroj: YouTube

Autoři nové studie se zaměřili na bakterii Metallosphaera sedula, která je známá tím, že se živí minerály a dokáže třeba vytěžit pyrit z uhlí. 

Chutnají jí meteority

M. sedule však podle zjištění vědců chutnají také minerály v meteoritech pocházejících z vnějšího vesmíru. Není to náhoda – již dlouho existuje teorie, podle níž kdysi planety zřejmě nabídly prvním mikroorganismům nejen organické molekuly, ale i vzácné prvky jako fosfor, který byl klíčový pro ustanovení biochemie.

Jak k tomu výzkumníci dospěli? Vybrali kovový meteorit jménem Northwest Africa 1172 (NWA 1172) vážící 120 kilogramů, který byl nelezen v roce 2000. Na jeho vzorky aplikovali kulturu obsahující M. sedula bakterie a obdobně nabídli drobty kosmického kamene i jiným mikrobům.

implant-1 Buňky bakterie Metallosphaera sedula | zdroj: univie.ac.at

Na to, jak kamení mikroorganismům chutnalo, se samozřejmě bakterií zeptat nelze. Jak jim minerály svědčí, lze však posoudit z odlišného tempa růstu různých kultur.

Pozorování odlišných mikrobů tak odhalilo, že kultura obsahující M. sedula roste z nabídnuté stravy mnohem rychleji. Bakterie patrně znají triky, které jim s konzumací meteoritů pomáhají a redukují potenciální toxicitu jejich svačiny.

Další krůček pro astrobiologii

Když tedy některým bakteriím meteority svědčí, co to znamená pro studium života? V první řadě to indikuje roli meteoritů v počáteční fázi života.

Z pozorování toho, jak si M. sedula či příbuzné bakterie pochutnávají na meteoritech, lze navíc určit chemické stopy toho, jak konzumace vypadá.

Pozorování podobných biosignatur může být opakováno u jiných meteoritů z pozemské minulosti, a bude možné určit, zda to či ono kamení skutečně konzumoval první život. Stejnou metodu bude ale možné použít i při hledání života mimo Zemi.

Stopy mimozemského života jsou často jen metaforické – reálně se hledají především projevy mikrobakteriálního života. A to často jen v minulém čase, tedy takzvané mikrofosilie.

Když se zakousne do kamene

Problém s mikrofosiliemi však spočívá v tom, že zkamenělé mikroby jsou často nápadně podobné i zcela abiotickým chemickým reakcím. Zpráva, jak to vypadá, když se M. sedula zakousne do kamení, je tak pro astrobiology užitečnou zprávou.

Nejde však jenom o hledání života v pozemské minulosti či mimo Zemi, ale i meziplanetární cestování mikrobů. Víme, že planety si mezi sebou (zvláště dříve) zcela běžně vyměňovaly meteority. Impakt asteroidu do Země často vymrštil část hmoty na únikovou dráhu. A část z této části skončila i na jiných světech.

Dlouho se vedou debaty o tom, zdali si takto planety mohly mezi sebou vyměňovat i mikrobakteriální život. Nyní, když víme, že některé bakterie jsou přímo vysazené na konzumaci meteoritů, zvyšuje se pravděpodobnost této takzvané teorie panspermie.

K dalšímu potvrzení teorie však stále zbývá jedna maličkost – objevit život, alespoň ten fosilizovaný, i na jiném světě.

Studie byla publikována v žurnálu Scientific Reports


Nejnovější články