Objev jak od Hitchcocka: Dlouhodobým lovem zvětšujeme ptákům mozky

- Příroda autor: Jan Toman

Slavné dílo mistra hororu Alfreda Hitchcocka Ptáci zná asi každý. Jen málokomu nepřeběhl mráz po zádech, když se vysmívaní opeřenci s "ptačími mozečky" začali organizovaně vrhat na lidi s úmyslem je uklovat. Nejnovější objev týkající se evoluce ptačího mozku sice není tak spektakulární, ale má podobné vyznění. Ne snad, že by se nás ptáci snažili vyhubit, ale jejich mozek se naším přičiněním mění. Zastřelení ptáci mají prokazatelně menší mozky než jejich příbuzní, kterým se podařilo uniknout. Dlouhodobý lov tak vytváří silný evoluční tlak na zvětšování mozku u ptáků.

Slavný režisér a opeřenci

Slavný režisér a opeřenci,zdroj: Profimedia.cz

Fakt, že člověk ovlivňuje evoluci jiných druhů, není nic nového. V přírodě se například čím dál častěji objevují sloni bez klů, kteří nepředstavují lákavou kořist pro pytláky. Ze stejného důvodu je stále vzácnější narazit v moři na kapitální kousky ryb.

Vlivem lidského rybolovu přednostně zaměřeného na větší kusy se u řady druhů zmenšuje hmotnost, při které jejich zástupci dosahují pohlavní dospělosti, mění se tempo růstu a další vlastnosti. Na tom, že by lov ptáků měl vést k přednostnímu výběru těžko polapitelných jedinců, tak není nic divného.

Úplně jinou otázkou ale je, jaké vlastnosti "ulovitelnost" ptáků ovlivňují. Rozhodně hmotnost jedince, jeho věk, pohlaví a kondice. Jistou roli by ale mohla mít i velikost mozku. Už dříve bylo dokázáno, že velikost mozku u různých druhů ptáků souvisí s rizikem ulovení predátory, flexibilitou v získávání potravy a složitostí písní.

V rámci druhu se zase jedinci s většími mozky vracejí v průměru dříve ze zimovišť, hůře se nechají chytit a vytvářejí větší kolonie. Větší mozek se zkrátka vyplatí i u ptáků. Projeví se ale jeho výhoda i proti riziku zastřelení? Odpověď na tuto otázku se rozhodla najít dvojice evropských ornitologů.

Svůj výzkum založili na dánských vycpaninách. V této severské zemi totiž musí každý specialista, který se zabývá vycpáváním zvířat, hlásit příčinu smrti toho kterého zvířete. K dispozici jsou tak obrovské stohy dat o lovu ptáků a dalších zvířat v průběhu několika desítek let. Z necelých čtyř tisíc prozkoumaných ptáků jich bylo zastřeleno asi 8 procent.

Statistická analýza prokázala, že měli tito jedinci v průměru menší mozek než ptáci získaní jiným způsobem. Pravděpodobnost zastřelení je dále ovlivněna velikostí těla a pohlavím jedince. Samci, kteří byli v průměru větší, skončili zasáhnutí častěji. To samé platí pro větší a hmotnější ptáky obecně. Všechny efekty byly navíc velmi výrazné. Podobně dopadla analýza i v případě, kdy výzkumníci vyčlenili jen přímo lovené druhy.

Výhoda velkého mozku by se mohla projevovat například v tom, že pták rozezná myslivce na lovu od člověka na procházce. Pokud by evoluční tlak ze strany střelců byl ještě silnější, mohli bychom čekat i výrazné zvětšování ptačího mozku v čase. Nicméně, vzhledem k tomu, že souvisí jen s několika procenty ptačích úmrtí, se na jejich evoluci zatím příliš neprojevil. Přinejmenším doposud.

Zdroj: Møller AP & Erritzøe J (2016): Brain size and the risk of getting shot. Biology Letters, 12.

Tagy: ptáci zvířata a příroda věda a poznání

Zdroje: Vlastní