Jeremy Lockwood zanechal lékařské praxe a odešel do důchodu. Trávil ho pro většinu smrtelníků neobvyklým způsobem – studiem paleontologie na Portsmouthské univerzitě v jižní Anglii. Nyní už absolvuje postgraduální studium.

Kromě toho Lockwood pracuje v Přírodopisném muzeu, kde se věnuje exemplářům dinosauřích kostí. Před lety se rozhodl, že zkatalogizuje všechny kosti dinosauřího rodu Iguanodon, které byly dosud nalezeny na britském ostrově Wight.

Důchod tak tráví tříděním krabic se zkamenělinami. A právě při této činnosti objevil nový druh dinosaura. U jedné fosilie si povšiml neobvykle velkého a navíc baňatého nosu. Vypadal jako skoba.

  Brighstoneus simmondsi - fosilizovaný kus čelisti, nosní kosti a náčrt hlavy. | zdroj: Profimedia

„Byl jsem hned přesvědčen, že rozdíly mezi kostmi odhalí nový druh, a tak jsem se rozhodl měřit, fotografovat a studovat anatomii každé kosti,“ řekl Lockwood deníku The Guardian.

Po čtyřech letech vybalování a studia kostí z krabic začal s rekonstrukcí lebky exempláře, který ležel ve skladu od roku 1978. Kromě baňatého nosu (ostatní Iguanodonové ho měli plochý) přitom objevil další pozoruhodné rysy, kterými se lišil od ostatních Iguanodonů.

Say hello to Brighstoneus simmondsi! This new dinosaur was only discovered some 40 years after it was unearthed.

Watch as Museum scientist Dr Jeremy Lockwood explains how a little sleuthing in a museum collection allowed him to make this exciting new discovery. pic.twitter.com/JHEro6mMbT

— Natural History Museum (@NHM_London) November 11, 2021

„Jedním z těchto znaků byl počet zubů. Mantellisaurus jich měl 23 nebo 24, ale tento jich měl 28. Začalo být zřejmé, že to je nový druh,“ vysvětlil Lockwood.

Tento nově popsaný býložravý dinosaurus žil zhruba před 130 miliony let, dorůstal délky kolem osmi metrů a dosahoval hmotnosti jedné tuny. Lockwood ho pojmenoval Brighstoneus simmondsi.

Brighstone je vesnice na ostrově Wigh, ze které exemplář pochází, a Simmonds se jmenoval amatérský hledač fosilí, který ho nalezl.

Analýza kostí Brighstonea simmondsise je podrobně popsána ve vědeckém časopise Journal of Systematic Palaeontology.