Globální klima bylo v éře dinosaurů jiné než dnes – teplejší. Svědčí o tom i objev nového druhu těchto prehistorických plazů v Grónsku.

Byl to středně velký býložravec s dlouhým krkem a předchůdce sauropodů, největších suchozemských živočichů, kteří kdy chodili po Zemi.

Žil před 214 miliony let. Objevitelé tohoto druhu – členové mezinárodního týmu paleontologů z Portugalska, Dánska a Německa, kteří o svém svém objevu informují v časopise Diversity – ho pojmenovali Issi saaneq. V jazyce Inuitů to znamená „Studená kost“.

Napravený omyl

Dvě dobře zachovalé lebky tohoto dinosaura našli paleontologové z Harvardovy univerzity už v roce 1994 při vykopávkách ve východním Grónsku. Pokládali je však za pozůstatky plateosaura – velkého, po čtyřech chodícího býložravého dinosaura, který obýval dnešní střední Evropu v období starších druhohor – triasu.

Fosilie kostí dinosaurů objevených v Grónsku. Jejich lebky skládali paleontologové jako digitální stavebnici. Horní patří dospělému jedinci, dolní dospívajícímu. | zdroj: Profimedia

Až podrobná analýza lebek, provedená zmíněným vědeckým týmem, odhalila, že patří novému druhu, který je pouze vzdáleným příbuzným plateosaurů. Experti pomocí CT skenů kostí sestavili trojrozměrné digitální modely lebek, které ukázaly, že jejich anatomie je unikátní.

„Je vzrušující objevit nového příbuzného Plateosaura, kterých tady v Německu bylo nalezeno více než sto,“ cituje magazín Phys spoluautora studie, Olivera Wingse z Univerzity Martina Luthera v Halle.

Kamínek do mozaiky dinosauří evoluce

Dinosaurus Studená kost se pásl na území dnešního Grónska v době, kdy se rozpadl superkontinent Pangea a začal se tvořit Atlantský oceán. Byl zhruba čtyři metry dlouhý, půldruhého metru vysoký, vážil téměř tunu. Na rozdíl od plateosaurů chodil po zadních nohách.

„Nové nálezy jsou prvním důkazem existence samostatného druhu grónského dinosaura, který doplňuje škálu dinosaurů z pozdního triasu a umožňuje nám pochopit evoluční cesty a časovou osu ikonické skupiny sauropodů, kteří obývali Zemi téměř 150 milionů let,“ píší výzkumníci ve studii publikované v časopise Diversity.

Až vědci analýzu lebek dokončí, budou fosilie převezeny do Dánského přírodovědného muzea v Kodani.