Objevena největší rostlina planety. Jejím domovem je Žraločí zátoka
4. 6. 2022 – 19:05 | Příroda | Nedd | Diskuze:
Před 4 500 lety se semeno ze dvou různých druhů mořských trav ocitlo u pobřeží západní Austrálie, v místě Žraločí zátoky (Shark Bay). Od té doby z něj vyrostl organismus, který se rozkládá na neuvěřitelných 200 kilometrech čtverečních.
Mořská tráva Posidonie australská (Posidonia australis), která zdobí dno u nejzápadnějšího cípu Austrálie, je největší známá rostlina na planetě.
Travina stará 4500 let
Vědci ji nedávno zkoumali a zjistili, že to není společenství více trav, jak se původně domnívali, ale jeden obrovský organismus, který se táhne podél pobřeží v délce 180 kilometrů. Dospěli proto k závěru, že objevili největší rostlinu světa.
„Když jsme dokončili analýzu vzorků, netušili jsme, co se to děje. Byli jsme ohromeni,“ líčí své první pocity z objevu jeden z výzkumníků, doktor Martin Breed z Flindersovy univerzity v deníku The Guardian.
Výzkumníci, kteří své poznatky z podmořské flóry v zátoce shrnují ve studii publikované v magazínu Proceedings of the Royal Society, odebírali vzorky trávy z mnoha míst. Jejich DNA bylo totožné. Tato nukleová kyselina, nositelka genetické informace, se k překvapení výzkumníků u mořské trávy shodovala na ploše 200 kilometrů čtverečních.
Vědci odhadli, že do gigantických rozměrů dorostl organismus během 4500 let pomocí oddenků stejně jako tráva na souši. Rostlina vytvořila vlastní ekosystém. Na některých místech mají stébla trávy výšku pouhých 10 centimetrů, jinde metr.
V současnosti je Posidonie australská v oblasti zátoky, která patří do světového dědictví UNESCO, útočištěm pro delfíny, dugongy, kraby, želvy, a množství ryb.
Za dlouhověkost a své proporce vděčí tato jednoděložní rostlina pozoruhodné odolnosti. Dokáže růst v mimořádně slané vodě zátoky a snáší velké výkyvy teplot – v rozmezí od 15 do 30 stupňů Celsia.
Za gigantem stojí geny
Odolnost posidonie v oblasti zátoky připisují vědci tomu, že původní semenáč, kříženec dvou různých druhů mořských trav, si uchoval mateřské i otcovské chromozomy, což rostlině dalo genetickou diverzitu.
„Místo toho, aby polovinu genů získala tráva od mámy a polovinu od táty, podržela si je všechny,“ vysvětluje v deníku The Guardian evoluční bioložka Elizabeth Sinclairová ze Západoaustralské univerzity, která se na výzkumu rostliny podílela.