Před půlstoletím, v počátcích vesmírného věku, přivezli astronauti z programu Apollo na Zemi vzorky horniny z Měsíce. Některé z nich teď posloužily k pozoruhodnému experimentu – k pěstování rostlin.

Ve stresu, ale klíčil a rostl

Vědci vložili do několika plastových odměrek pro pěstování buněčných kultur po gramu nezpevněného horninového materiálu z Měsíce – regolitu. Přidali živný roztok, vodu a zasadili semínka huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana) – plevele, který se používá při výzkumu genetiky rostlin.

Kromě toho zasadili výzkumníci huseníček i do kontrolních vzorků ze syntetického vulkanického prachu napodobujícího měsíční horninu a několika dalších materiálů.

Huseníček, příbuzný zelené hořčice a jiné brukvovité zeleniny, jako je brokolice, květák a růžičková kapusta, k překvapení vědců vyklíčil  ze všech vzorků. K jejich radosti – také z lunárního regolitu, jinými slovy z měsíčního prachu, píše na svém webu americká vesmírná agentura NASA.

Huseníček rostl v regolitu pomaleji v jiných materiálech. Trpěl stresem a byl zakrnělý. Přesto byli vědci nadšení a označili experiment za úspěšný.

Rostliny rostoucí ve třech sadách měsíční půdy a různých typech půdního simulantu. | zdroj: Profimedia

„Pro budoucí delší vesmírné mise můžeme použít Měsíc jako centrum nebo odpalovací rampu. Dává proto smysl, abychom využili materiál, který tam už je, k pěstování rostlin,“ cituje web NASA experta na fyziologii a pěstování rostlin Roba Ferla z Floridské univerzity, který se podílel na experimentu s lunárním regolitem a huseníčkem.

Kde zahradničit na Měsíci?

Výsledky studie, zveřejněné v časopise Communications Biology, se lišily podle místa, odkud byl regolit během misí Apolla 11 a 12 v roce 1969 a Apolla 17 v roce 1972, odebrán. 

Vzorky z Apolla 11 byly vystavené působení živlů o několik miliard let déle než u jiných částí Měsíce, povrch Moře klidu, kde ho američtí astronauti odebrali, je geologicky velmi starý. Proto byl podle výzkumníků nejméně vhodný pro klíčení a růst rostlin.

Vědci ve studii doporučují pěstovat rostliny v geologicky mladších místech na Měsíci. Těmi jsou třeba lávové proudy. K vyšším výnosům měsíčního zahrádkářství by pak mohlo přispět i hnojení.

NASA se dlouho zdráhala, aby vědcům z Floridské univerzity 12 gramů měsíční horniny vydala. Nevěřila, že z lunárního prachu může něco vyrůst. Vědci proto dosud museli experimentovat se simulovaným regolitem připraveným z pozemského sopečného popela.

Nakonec však svolila. Důvod je nasnadě: Blíží doba, kdy chce tato vesmírná agentura vyslat astronauty zpět na Měsíc a vyhlídka na to, že si budou moci pěstovat část potravin v místních horninách ve sklenících, je lákavá.

„Pro člověka by bylo příjemné, kdyby kolem sebe mohl mít rostliny, když se vydá do vesmíru. Navíc by mu mohly poskytnout aspoň část stravy,“ říká na webu NASA jedna z výzkumnic vesmírné agentury Sharmila Bhattacharyová.

Základna na Měsíci se skleníkem a solárními panely. | zdroj: Profimedia